Příkladem stále častěji se vyskytujících extrémů počasí spojených se změnou klimatu je sucho. Extrémní sucho, které Evropa zažívala v létě 2018, se projevilo výrazným snížením množství zachyceného uhlíku a s tím související nižší produkcí zemědělských plodin, lesů i travních porostů, a to především v centrální a severní Evropě. Vědci napříč Evropou se spojili, aby pod hlavičkou programu ICOS celou situaci podrobně analyzovali. Výsledky byly publikovány ve zvláštním vydání časopisu Philosophical Transactions of the Royal Society B.
Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe přispěli autorskou publikací a poskytnutím dat z ekosystémových stanic v Lanžhotě (smíšený les), Štítné nad Vláří (bukový les), Rájci a na Bílém Kříži (smrkové lesy). Tým autorů pod vedením Natalie Kowalské se zaměřil na měření výměny plynů a energie v lužním lese v Lanžhotě. Zjistili, že ztráty v produktivitě během letního sucha 2018 byly eliminovány díky předcházejícímu příznivému jaru. „Studovaný lužní les je také zásobován vodou z procházejících řek. Z analýz vyplývá, že odolnost lesního porostu je spojena především s dostupnou půdní vlhkostí, která se ale v průběhu posledních let snižovala. Proto je schopnost tohoto unikátního ekosystému čelit suchu do budoucna nejistá“, říká Ladislav Šigut – jeden ze spoluautorů studie.
Tisková zpráva je ke stažení zde
Philosophical Transactions of the Royal Society B
