IV. Sekce humánních dimenzí dopadů globální změny

Působení Globální změny má zřetelné socio-ekonomickými aspekty. Globální a regionální environmentální změny významně ovlivňují míru lidského blahobytu. Globální změna je považována v odborné i rozhodovací rovině za jev, jehož konsekvence je třeba zohledňovat jednak při přípravě dlouhodobých strategií, ale především při systematickém investování času, energie i finančních prostředků do zvyšování adaptability jednotlivých oborů lidské činnosti i celých národních ekonomik. Globální změna je stále v centru pozornosti jak  odborné tak i laické veřejnosti. Stala se nejen  ekologickým, sociologickým a technickým problémem současnosti,  ale  má i výraznou politickou dimenzi s globálním dosahem.  To je velký problém, neboť právě  politická  stránka problému globální změny  významně ztěžuje racionální rozhodování. Aktivity sekce směřují k  využívání  indikátorů, modelů  pro potřeby integrovaných hodnocení dopadů globální změny na služby, které ekosystémy poskytují lidem přímo nebo jako předpoklad ekonomické produkce.

Vedoucí
doc. RNDr. Pavel Cudlín, CSc.
Tel.: +420 387 775 614
cudlin.p@czechglobe.cz

Adresa
Na Sádkách 7, 370 05 České Budějovice

Zahrnuje
Oddělení společenského rozměru globální změny
Oddělení ukládání uhlíku v krajině

Oddělení společenského rozměru globální změny


Vačkář David, Mgr., Ph.D. - vedoucí

Vědečtí pracovníci :
Daněk Jan, Mgr., et Mgr.
Grammatikopoulou Ioanna, M.Sc.
Harmáčková Veronika, Mgr., Ph.D.
Lorencová Eliška, M.Sc., Ph.D.

Doktorandi :
Emmer Adam, Mgr.
Sylla Marta, Mgr.

Ostatní :
Horáková Charlotte, M.Sc., Ph.D.

 

Lidská činnost se stala jednou z hlavních hnacích sil globálních změn. Změny klimatu a ekosystémů však zpětně významně ovlivňují služby poskytované přírodním prostředím a tím i udržitelnost a rozvoj lidské společnosti. Hlavní výzkumnou náplní oddělení je zachytit zranitelnost sociálně-ekologických systémů vůči globálním změnám, zejména vzhledem k různým aspektům kvality života ovlivňovaných měnícími se ekosystémy a jejich službami. Důležitá je rovněž znalost možností společenské odezvy na globální problémy a vhodná kapacita přizpůsobit se celoplanetární změně. Protože dopady globálních změn budou často dlouhodobé a nevratné, je potřeba analyzovat různé možnosti odezvy na probíhající či očekávané změny.

Hlavní cíle oddělení:

a)       hnací síly globálních změn: jejich účinky na služby ekosystémů, zjištění příspěvku lidské činnosti jako hnací síly globálních změn (např. emise CO2, změny využití území, přeměna ekosystémů, pokles biodiverzity);

b)       ekosystémové služby: nároky na služby přírody zejména vzhledem k bezpečnosti a zranitelnosti ekosystémových služeb zajišťovaných měnícím se přírodním prostředím;

c)       rezilience sociálně-ekologických systémů: analýza a hodnocení zranitelnosti sociálně-ekologických systémů z hlediska vlivu globálních změn na udržitelnost rozvoje lidské společnosti a kvalitu lidského života;

d)       udržitelnost a správa sociálně-ekologických systémů: nalezení alternativních řešení a optimální odezvy lidské společnosti na globální změny.

Využívaná infrastruktura:
software pro integrované hodnocení, modelování a databáze.

Oddělení ukládání uhlíku v krajině


Cudlín Pavel, doc., RNDr., CSc. - vedoucí

Vědečtí pracovníci :
Alhussen Ahmed Mohammed, MSc., Ph.D.
Chumanová Vávrová Eva, RNDr., Ph.D.
Cudlín Ondřej , Ing., Ph.D.
Edwards-Jonášová Magda, RNDr., Ph.D.
Godbold Douglas, prof., PhD.
Holub Filip, Ing.
Khadka Chiranjeewee, M.Sc., Ph.D.
Kolář Tomáš, Ing., Ph.D.
Plch Radek, Ing., Ph.D.
Prokopová Marcela, Ing.
Vašutová Martina, Mgr., Ph.D.
Včeláková Renata, Ing., Ph., D.
Veselá Petra, Ing., et Ing., Ph.D.
Zapletal Miloš, doc., Ing., Dr.

Doktorandi :
Jakubínský Jiří, RNDr., Ph.D.
Purkyt Jan, Ing.

Ostatní :
Chmelíková Ewa, Ing.
Effenberková Lenka, Mgr.
Kovaříková Zdeňka
Moravec Ivo, Ing.
Štěrbová Lenka, Mgr.

 

Aktivity Oddělení ukládání uhlíku v krajině jsou zaměřeny  na identifikaci a kvantifikaci dílčích článků uhlíkové bilance vybraných krajinných celků. Tak je možné vytvořit modely uhlíkové bilance ve vztahu k jednotlivým hospodářským aktivitám, systémům využití krajiny, k podílům různých biotopů a tříd krajinného pokryvu krajiny.  Výsledkem pak bude krajinné mapování a prognózování dalšího vývoje uhlíkových deponií v krajině v podmínkách globální změny. Realizované aktivity rovněž směřují k definování a oceňování vybraných služeb ekosystému s důrazem na zmírňování dopadů a na adaptaci ke globální změně.