Kam se ztratila zima?

Magazín o ekovýchově v Praze „Pražská evoluce“ publikoval ve svém letošním čtvrtém čísle článek Dr. Pavla Zahradníčka „Kam se ztratila zima?“

Všem vesměs utkvělo v paměti velmi horké léto s nepřetržitě dlouhými epizodami horkých vln a výskytem abnormálního sucha. Jenže změna se nám neděje jen v letních měsících, ale dosti výrazně v zimě. A ta je ještě více nebezpečná než populární téma horkých dní.

Pro naši krajinu je velmi důležitá přítomnost sněhové pokrývky. Jak to však se zimou a sněhem vypadá v posledních letech? Více zde, str. 20 – 22.

Zdroj: Pražská evoluce

Za změny klimatu nemůžeme? Omyl, české emise CO₂ na hlavu patří mezi bohatými zeměmi k nejvyšším

Česko loni vypustilo do vzduchu deset tun skleníkových plynů na obyvatele. V Evropské unii jsme v tomto ukazateli pátý největší, celosvětově dvacátý největší znečišťovatel. Mezinárodní závazky plníme, říká ministr životního prostředí.

„Jsme stát, který patří mezi nejbohatší, a jsme stát, který má relativně vysoké emise,“ tvrdí Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. „Není udržitelné, abychom měli současnou úroveň emisí a tvářili se, že je všechno v pořádku. Tlak okolí bude čím dál vyšší.“
„Máme silný automobilový průmysl: odvětví, které nutně znamená vysoké emise a přichází s výrobky, které produkují další emise,“ pokračuje Trnka. „Postavit hospodářství na automobilovém průmyslu, založeném na současných spalovacích motorech, a na energetice pro tepelné elektrárny, může fungovat krátkodobě, ale není to dlouhodobě udržitelná cesta. Můžeme tak rychle ztratit konkurenceschopnost.“

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: iRozhlas.cz

Česko na suchu (Nedej se Plus)

Dopady klimatické změny výrazně ovlivňuje naše chování v krajině.  V říjnu 2018 bylo na čtyřiceti osmi procentech našeho území zaznamenáno extrémní sucho.  Co děláme pro to, abychom se na nové poměry adaptovali?

Ke stále aktuálnímu tématu sucha v pořadu Nedej se Plus hovoří  prof. Michal V. Marek, prof. Miroslav Trnka a prof. Jakub Hruška z CzechGlobe.     

Pořad je ke zhlédnutí zde

 Zdroj: Česká televize

S Janem Hollanem o změně klimatu na Aktuálně.cz

V polských Katovicích právě probíhá klimatická konference, kde se 190 států světa snaží dohodnout na strategiích, kterými budou bojovat proti globálnímu oteplování.
„Pokud se nic nezmění, svět bude vypadat jinak a podmínky budou nelidské“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz dr. Jan Hollan z CzechGlobe.

Celý rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: Aktuálně.cz

Zpráva OSN o změně klimatu

V souvislosti s blížícím se Klimatickým summitem, který se ve dnech 3. – 14. 12 2018 bude konat v polských Katovicích se Studio 6 ČT 24 věnovalo tématu klimatické změny. Ke Zprávě OSN o změně klimatu hovořil Dr. Jan Hollan z CzechGlobe.

Záznam je ke zhlédnutí zde

Zdroj: Česká televize

O suchu ve zprávách Českého rozhlasu

Nakolik vážně zasáhla českou a moravskou krajinu extrémní podzimní sucha? Na toto téma v Českém rozhlase Plus odpovídá Dr. Pavel Zahradníček z CzechGlobe

Záznam ke stažení zde , stopáž od 12:20 hod.

Zdroj: Český rozhlas Plus

Experti na věži v Lanžhotě zjišťují, jak připravit les na změnu klimatu

Hluboko do útrob lužního lesa u Lanžhotu na Břeclavsku pravidelně míří vědci. Přístroje nad lesem jim pomáhají předpovědět, jak příroda zareaguje na klima, které tu bude třeba za sto let.

„Tím, že spalujeme fosilní paliva, vypouštíme do atmosféry skleníkové plyny - zejména oxid uhličitý. Zesilujeme tak skleníkový efekt atmosféry. Měli bychom se tedy snažit oxid uhličitý i nějakým způsobem odčerpávat. Průmyslově to zatím neumíme, ale umí to příroda, a to díky fotosyntéze. Když mají rostliny vhodné podmínky, fotosyntetizují, přijímají oxid uhličitý z atmosféry a rostou. Naším cílem je popsat, kdy se jim to daří nejlépe,“ vysvětluje Marian Pavelka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: iDnes.cz

Téma převzal a publikoval:

Radio Impuls

Naše voda.cz

Silvarium.cz

24zprávy.com

Podzimní sucho už sužuje skoro celé Česko, na třetině území je to extrém

Sucho se rozšířilo už na devadesát pět procent území České republiky. Nejhůře jsou na tom oblasti kolem Labe a Lužnice, Plzeňsko či jihovýchodní Morava. Uvádějí to ve své zprávě výzkumníci z týmu InterSucho při Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky a Mendelovy univerzity v Brně.

„Extrémní sucho způsobil souběh vyšších teplot a nižších srážek. V měnícím se klimatu nic neobvyklého, budeme si muset na takové roky zvykat a adaptovat se,“ okomentoval situaci v Česku Zdeněk Žalud z týmu InterSucho. 

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: iDnes.cz

Riziko požárů roste i v Česku

Rozhovor o probíhajících požárech v Kalifornii a také o vzrůstajícím riziku požárů v České republice poskytl DVTV  bioklimatolog profesor Miroslav Trnka.

Rozhovor ke zhlédnutí zde.

Zdroj: DVTV

Klima mění Česko

Na obrazovkách České televize odstartoval nový pořad o změně klimatu „Klima mění Česko". Prostor v tomto cyklu dostává také CzechGlobe.  Pořad se snaží ukázat, že klimatická změna nepředstavuje pouze hrozbu, ale je i velkou příležitostí, jak zlepšit různé oblasti lidského života.

První díl cyklu je ke zhlédnutí zde

Zdroj: Česká televize

O suchu na Českém rozhlasu Radiožurnál

Hostem hlavních zpráv Českého rozhlasu Radiožurnál byl Dr. Pavel Zahradníček z CzechGlobe, který odpovídal na otázky související se suchem v průběhu letošního roku, kdy jsme prakticky celé jaro a léto slýchali o nedostatku vody v důsledku podprůměrného výskytu srážek. S příchodem podzimu se situace příliš nezměnila.

Jak se změnila situace od konce srpna, kdy portál InterSucho upozorňoval, že sucho zasáhlo 92% území ČR? Může letošní sucho překonat doposud historický rok 2015? Jaká je situace, pokud jde o povrchové a podpovrchové vody? Odpovědi Pavla Zahradníčka si poslechněte zde , cca od 12:20 hod.

Zdroj: Český rozhlas - Radiožurnál

Změny klimatu doléhají čím dál zřetelněji. Padají teplotní rekordy

Po rekordně teplém létě padají teplotní rekordy i v podzimních měsících. Podle vědců k tomu přispívají změny klimatu, letošní podzim je druhým jarem a hrozí prohloubení problémů se suchem. Ekologové upozorňují, že stát neřeší příčiny.

„Teploty vzduchu rostou postupně od osmdesátých let dvacátého století. Nárůst teplot je statisticky významný, léto a zima jsou dvě nejrychleji se oteplující sezóny,“ řekl Deníku Referendum Pavel Zahradníček z Oddělení klimatického modelování Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: Deník referendum

Zvýšení hladiny Nových Mlýnů na ČT 24

Bioklimatolog profesor Zdeněk Žalud z CzechGlobe  hovořil ve Studiu ČT24  o situaci týkající se zvýšení hladiny Nových Mlýnů a možných závlahách.

Rozhovor je ke zhlédnutí zde (stopáž od 5:40)

Zdroj: ČT 24

Na Moravu přišlo druhé jaro. A to je pro stromy problém, upozorňují vědci z InterSucha

Vědci z týmu InterSucho mluví na Moravě s nadsázkou o druhém jaru. Kvůli vysokým podzimním teplotám a celkově nestandardnímu průběhu letošní vegetační sezony se totiž rostliny chovají tak, jak je to obvyklé na jaře. Uvedl to bioklimatolog Zdeněk Žalud z týmu InterSucho z CzechGlobe AV ČR.

Více zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Na Moravu přišlo druhé jaro.

Vědci z týmu InterSucho mluví na Moravě s nadsázkou o druhém jaru. Kvůli vysokým podzimním teplotám a celkově nestandardnímu průběhu letošní vegetační sezony se totiž rostliny chovají tak, jak je to obvyklé na jaře. ČTK to řekl bioklimatolog Zdeněk Žalud z týmu InterSucho z CzechGlobe AV ČR.

Nalité pupeny, nové listy i květy, ozimy i řepka se nechystají k přezimování ….Co k tomuto aktuálnímu stavu říká profesor Žalud se dočtete zde

Zdroj: České noviny, ČTK

Zprávu z ČTK převzala  a tématu se věnují také další média:

Týden.cz
EuroZprávy.cz
EnviWeb
AktuálníZprávy.cz
Deník.cz
Ekolist
Agris
Naše voda
Zemědělec
Televizní noviny (stopáž od 21:15 )
tn.cz

 

Observatoř v troposféře

Oddělení atmosférických toků a dálkového transportu látek z CzechGlobe se zabývá měřením koncentrace chemických látek v životním prostředí. Právě to bylo tématem dalšího dílu seriálu o vědě, vědcích a jejich rozpracovaných projektech. Tentokrát z Národní atmosférické observatoře v Košeticích. Co se vědcům podařilo, na čem právě pracují a k čemu to jednou bude dobré?

O tom všem v reportáži České televize zde

Zdroj:  Česká televize

Den v lese trochu jinak

Na žádost starostky obce Staré Hamry Evy Tořové  byla pro občany této obce uspořádána odborná exkurze na Experimentálním ekologickém pracovišti na Bílém Kříži. Role průvodce se ujal Dr. Marian Pavelka.
Co o této stanici místní věděli? Co se dověděli nového a překvapilo je? O co se zajímali. Ze svými pocity a zážitky se Zpravodaji obce Baška svěřila jedna z účastnic této akce.

Článek je ke stažení zde , strana 9, 10

Zdroj: Zpravodaj obce Baška

Česko prožívá druhý vrchol letošního sucha, řekli vědci

Jako druhý vrchol letošního sucha označuje vědecký tým projektu InterSucho nynější situaci na konci teplého podzimu. Výrazný deficit srážek v minulých týdnech a nadprůměrně vysoké teploty způsobily na 83 procentech území sucho ve vrstvě půdy do jednoho metru, 92 procent území má sníženou zásobu vody.

"Extrémní sucho, tedy nejvyšší stupeň sucha, je na 48 procentech území“, uvedl v tiskové zprávě za tým vědců bioklimatolog Miroslav Trnka.

Článek je ke stažení zde
Zdroj: Týden.cz

Dlouhé babí léto přineslo do Česka velká sucha

Krásný podzim, suchá půda. Více než 80 procent českého území se potýká se suchem a sníženou zásobou vody v půdě trpí dokonce na 90 procent republiky. „Extrémní či výjimečné sucho je na 48 procentech území, což je podobný stav jako během letních měsíců,” informují vědci z CzechGlobe - Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Naštěstí meteorologové předpovídají srážky.
Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: AV ČR

O tématu informují na základě rozeslané tiskové zprávy také další média

Nádherné babí léto má jednu vadu na kráse
Ekolist
Enviweb

Maximální rozsah sucha během babího léta
Sciencemag

Radujete se z babího léta? Pozor, přináší s sebou i neblahé dopady!

Dopady návratu sucha během „babího léta“ nebudou ani tak citelné v zemědělství, jelikož většina žňových prací již skončila a dopady mělo hlavně horké léto. Kde se ale situace bude dále výrazně zhoršovat, je v oblasti vodního hospodářství. Jelikož již několik zim po sobě nebylo dostatečné množství sněhu a během roku převažoval výrazně výpar nad srážkami, tak se sucho v rybnících, tocích a podzemních vodách prohlubovalo. Letošní rok byl pouze „třešničkou na dortu“ a problém s vysycháním vodních zdrojů plíživě postupoval již od roku 2012. Současné babí léto tedy znamená, že nebude docházet k tak potřebnému doplňování vodních zdrojů, ba naopak nám zdroje budou dále mizet. Musíme tedy spoléhat, že zima k nám bude milostivá a přinese větší množství sněhu.
Tak komentuje Pavel Zahradníček z CzechGlobe aktuální počasí.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: Žena-in

Okno do katastrofy: Hladina oceánů stoupne o metry, do pohybu se dají masy lidí

Jedním z důsledků klimatických změn bude neobyvatelnost některých dnes hustě osídlených regionů. „Globálně musíme počítat s mnoha desítkami milionů lidí, kteří přijdou o svůj domov,“ říká v rozhovoru pro Info.cz Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Upozorňuje v této souvislosti, že mezinárodní právo nezná termín „klimatický uprchlík“, a neexistují tudíž mechanismy, jak se právně vypořádat s lidmi, kteří opouštějí své domovy v důsledku změny klimatu.

Celý rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: Info.cz

OSN varuje před alarmujícími změnami klimatu. ‚Dostali jsme se na hranu,‘ říká profesor Marek

Cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015 lze nyní naplnit už jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn. Právě to tvrdí v pondělí zveřejněná zpráva mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu. „Už jsme se opravdu dostali na hranu,“ řekl Radiožurnálu Michal Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.

Rozhovor je k dispozici zde

Zdroj: iRozhlas.cz

Zpráva OSN o změně klimatu

Pro splnění Pařížské klimatické dohody z roku 2015 musí dojít k velkým a rychlým změnám. To vyplývá ze Zprávy mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu. Ta byla tématem rozhovoru profesora Michala V. Marka pro ČT 24.

Záznam rozhovoru je k dispozici zde , stopáž 13:00 – 18:05

Zdroj: ČT 24

Hlídači lesa. V Lanžhotu na Moravě hlídají klimatickou změnu, svojí činnost se snaží tajit

Klimatickou změnu nezkoumají odborníci jen na pólech, ledovcích nebo v pouštích. Řada výzkumných center je také v České republice. Jednu takovou měřící stanici provozují u Lanžhotu na Moravě vědci z CzechGlobe. Sledují zde chování lesa v kontextu měnícího se prostředí.

Rozhovor s Marianem Pavelkou je ke stažení zde

Zdroj: www.info.cz

Ochlazovací budka problémy nevyřeší

Krajina na jihu Moravy je po extrémně suchém létě vyprahlá. I proto může být příští rok situace ještě horší. Odpovědí na některé problémy jsou podle klimatologa Pavla Zahradníčka promyšlená řešení a hlavně zadržování vody, aby z měst a krajiny neodtékala. „Vodou potom můžeme zalévat třeba městskou zeleň, které je v Brně oproti třeba Budapešti poměrně málo. I to by se mělo změnit,“ míní Zahradníček.

Celý rozhovor je k dispozici zde

Hurikán Florence

Hurikán Florence v pátek ráno zasáhl pevninu, podle amerického Národního střediska pro hurikány zeslábl ze třetího na druhý stupeň, přesto se jedná o mimořádně nebezpečný jev.

V čem je nebezpečný?  Co všechno ovlivňuje míru nebezpečí všech doprovodných jevů, kterými jsou vlnobití, vítr, záplavy… Jak velkou oblast může hurikán zasáhnout?

Také na tyto otázky odpovídali dr. Aleš Farda a dr. Jan Hollan z CzechGlobe :

Hurikán Florence ohrožuje východ USA – Aleš Farda pro Studio ČT24 , stopáž 2:45 – 11:25

Aleš Farda pro Zprávy ČT

Jak silný bude hurikán Florence? - rozhovor s dr. Janem Hollanem v pořadu Ranní  interview  Českého rozhlasu  Radiožurnál 

Konference ICOS řeší výzkum skleníkových plynů

Kromě samotného monitoringu skleníkových plynů je úkolem ICOS také napomáhat k dosažení cílů Pařížské dohody, a to udržet oteplování Země pod 2oC. Již nyní je to o více než 1oC a společnost na to musí reagovat – přeměnou ekonomiky v dekarbonizovanou ekonomiku (bez uhlí a fosilních paliv), monitorováním  zemědělství, které produkuje 20% celkových emisí a musí věnovat pozornost  také lesům, které v současnosti zachycují až 1/3 emisí vyprodukovaných člověkem.
Také proto je nutné, aby mezi sebou intenzivně komunikovali  a naslouchali si vědci a politici, kteří mohou výše zmíněná opatření ovlivňovat.

O těchto tématech pro ČT24 hovořili Wener Kutsch –  ředitel  ICOS, Michal V. Marek – ředitel CzechGlobe a  Giacomo Grassi a zástupce Joint Research Center a Evropská komise.

Rozhovory jsou ke zhlédnutí zde , stopáž 21:12 – 29:00 min

Zdroj: Česká televize

Zabije nás teplo?

V diskuzním pořadu RTVS diskutoval  Dr. Alexander Ač z CzechGlobe  spolu se slovenskými klimatology prof. Milanem Lapinem, Mgr. Jozefem Pechom na téma rostoucích teplot na planetě a vizí budoucnosti. 

Pořad je ke zhlédnutí zde

Zdroj: www.rtvs.sk

Prognózy na další desetiletí: sucho, vysoké teploty i jiný charakter krajiny

To, co bylo doposud 20leté sucho, bude podle prognóz nejspíš v příštích dekádách suchem běžným, vyskytujícím se jednou za pět let. „Musíme počítat s tím, že období sucha budou trvat déle a také povodně mohou být xtrémnější,“ upozornil Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globálních změn při Akademii věd ČR na mezinárodní výstavě VODOVODY-KANALIZACE.

Rozhovor je byl publikován v časopise CZECHINDUSTRY

Celý článek je k dispozici zde

Zdroj: CZECHINDUSTRY

Miroslav Trnka hostem Interview ČT24

Dřív jsme krajinu vysoušeli, teď v ní musíme vodu zadržet a změnit hospodaření, říká klimatolog Miroslav Trnka v pořadu Interview ČT 24.

Rozhovor je ke zhlédnutí zde

Zdroj: Česká televize

Teritorium predátora

Další díl seriálu o vědě, vědcích a jejich rozpracovaných projektech byl věnován projektu vědců z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (prof. Pavel Kindlmann, MSc. Shrestha Bikram), kteří v Nepálu mapují výskyt levharta sněžného a snaží se pomoci jeho přežití. Velkou hrozbou dneška je pro ně klimatická změna a zejména lidi.

Reportáž je ke zhlédnutí zde

Zdroj: Česká televize

Rozsah sucha se zmenšil, ale dopady trvají (média)

Vláhový deficit v půdě se díky kombinaci nižších teplot a vydatných srážek, které na přelomu týdne zasáhly především Moravu, zlepšil,  a to především v její povrchové vrstvě. V hlubší vrstvě do jednoho metru však ani vydatné deště nedokázaly situaci zásadně zlepšit. Také tyto informace uvádí tisková zpráva vydaná týmem InterSucho, ze které čerpala řada médií.

Články ke stažení:

Deště zmírnily sucho v povrchově vrstvě, hlouběji v půdě trvá

Lidovky.cz

Finance.cz

Agris.cz

Česká televize

Deště výrazně zmírnily sucho v půdě. Vyhráno ale není

Týden.cz

Letošní léto bylo nejteplejší od začátku měření. Ekologové: stát dělá málo

Letošní léto bylo podle dat z pražského Klementina nejteplejší v historii měření. Podle klimatologů za to můžou změny klimatu, růst teplot lze očekávat i v budoucnu. Ministerstva připravují adaptační opatření, podle ekologů neřeší příčiny.

Podle klimatologů souvisí rekordně teplé léto s měnícím se klimatem. „Nejen letní teploty vzduchu rostou postupně od osmdesátých let dvacátého století. Nárůst teplot je statisticky významný a se zimou jsou to dvě nejrychleji se oteplující sezóny. V létě nám narůstá hlavně počet tropických dní, jejichž počet se oproti situaci před čtyřiceti lety zvýšil na dvojnásobek,“ řekl Deníku Referendum Pavel Zahradníček z CzechGlobe.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: Deník referendum

Informace o „Třetí vědecké konferenci ICOS“

Ve dnech 11. - 13. září 2018 se koná “Třetí vědecká konference ICOS“, celoevropské výzkumné infrastruktury Integrovaný systém pro sledování uhlíku (Integrated Carbon Observation System), zabývající se problematikou vlivu globální změny na ekosystémy. Jejími ústředními tématy jsou výzkum skleníkových plynů, změna klimatu a její vliv na ekosystémy a lidskou společnost.

Informace (tisková zpráva) byla publikována na:

Portál Akademie věd ČR

E – FeedBack

Jak sucho mění města? – téma pro Události ČT

Česko se stále potýká se suchem, k prvnímu jednání se schází nová pracovní skupina na zvládání sucha. Také proto bylo sucho jedním z témat  Událostí ČT.

Jak sucho mění města? Zelené střechy, komunitní zahrady nebo parky pomáhají městům zvládat vlny veder a sucho. Vědci se teď zaměřili na 16 takových míst v Česku a sledovali vliv na okolí. Hlavně velká města totiž mají problém s přehříváním center.
„Dochází k rozvoji městského tepelného ostrova, což je fenomén typický pro města, kdy centra a zastavěné lokality ve městech jsou o dost teplejší než okolní rozvolněná krajina“, říká Eliška Lorencová z CzechGlobe. V Praze jsou nejvíce ohroženy oblasti Prahy 2, 3 a 6. Podle scénáře pro rok 2030 bude nárůst problémových lokalit asi čtyřnásobný…..

Reportáže je ke zhlédnutí zde

Zdroj: Česká televize

Aktuální kroky státu v boji proti suchu námětem rozhovoru pro ČT 24

V Praze se dnes schází na svém prvním zasedání Národní platforma odborníků v boji se suchem, kterou tvoří zástupci tří ministerstev, ČHMÚ, akademiků  a zástupci měst a obcí.

Hostem pořadu Studio ČT 24 k tomuto tématu bydr. Pavel Zahradníček z CzechGlobe. Jaká jsou jeho konkrétní očekávání? Co říká navrhovaným opatřením? Jedná se o krok správným směrem? Také na tyto otázky odpovídal v rozhovoru, který je zhlédnutí zde , stopáž 8:12 – 16:00

Zdroj: Česká televize

Horské ledovce mizí

Zvyšující se teploty a ubývání srážek vede i v Evropě k tání ledovců, které mizí takřka před očima. Mírné zimy pak způsobují, že se masa ledu a sněhu už neobnoví. Není to špatná zpráva jen pro lyžaře. Evropu bez ledovců čeká do sta let sucho.

V článku věnujícím se tání ledovců dostává prostor také Dr. Pavel Zahradníček z CzechGlobe. Komentuje mimo jiné zvyšující se počet horkých a tropických dnů, a to i na horách. Počet horkých dnů se má přitom zvyšovat. Upozorňuje také na závažné problémy, které hrozí životnímu prostředí v okolí tajících ledovců.

Článek je k dispozici zde

Zdroj: Hospodářské noviny

O vedru, suchu a InterSuchu na ČRo Plus

Hostem pořadu „Témata podle Libora Dvořáka“ na Českém rozhlase Plus byl Dr. Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Tématem rozhovoru byly aktuální problémy – vedro, sucho a webový portál InterSucho, který monitoruje, ale také odhaduje a popisuje trendy vývoje suchých epizod v budoucnosti a jejich dopady na vegetaci a zemědělství.

Záznam rozhovoru je k dispozici zde , stopáž od 9 minuty

Zdroj: Český rozhlas Plus

Sucho se rozšířilo na 94 procent území ČR. Způsobilo škody za 11 miliard

Suchem bylo ve středu postiženo 94 procent území Česka, což je letošní maximum. V sedmdesáti procentech republiky je sucho výjimečné či extrémní. Vyplývá to ze zprávy vědeckého týmu  InterSucho. Podle zemědělců způsobilo škody až za 11 miliard korun. Současné srážky podle bioklimatologa Miroslava Trnky situaci sice vylepší, ale nepomohou všude.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: iDnes.cz

Sucho je letos nejhorší, zasáhlo už 92% území ČR

Více než 92 % území trpí suchem a dokonce na 63 % je stav výjimečný nebo extrémní. Rozloha sucha je v tomto roce zatím nejvyšší. Uvádí zpráva vědeckého týmu InterSucho, kterou přebrala řada médií.

Články byly publikovány na serverech:   

Vědci poradí, jak přežít zlá sucha

Zasít pšenici, nebo raději čirok? Jak vytvářet zásoby vody v krajině? A jak zajistit pružnější výrobu potravin? Tím vším se zabývají experti z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe), kteří mohou připravit českou společnost na dopady změn klimatu.

Pomáhají jim v tom finanční prostředky získané na řešení výzkumného projektu Adaptační strategie pro udržitelnost ekosystémových služeb a potravinové bezpečnosti v nepříznivých přírodních podmínkách.

O jaký projekt se konkrétně jedná? Co je jeho cílem? Kdo se podílí na jeho řešení?  O tom všem informuje článek publikovaný v Lidových novinách

Zdroj: Lidové noviny

Fíky místo kukuřice? Sucho mění česká pole

Až příliš žhavé léto Čechy varuje, jak cenná může být voda. Klimatické modely navíc ukazují, že počet dní, kdy rostliny nebudou mít dostatek vláhy se zvýší. „Zemědělci jsou první, kdo dopady cítí“ říká v úvodníku Lidových novin profesor Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který je hlavním řešitelem výzkumného záměru SustES, jež se věnuje tomu, jak ve ztížených podmínkách zajistit obyvatelům potravinovou bezpečnost.

Článek je k dispozici  zde

Zdroj: Lidové noviny

Předpověď výnosů plodin pomůže zemědělcům v adaptaci na změny klimatu

„Kdo chce klimatickou změnu v krajině vidět, tak ji vidí už 20 let. Zvyšuje se variabilita. Nejen, že je každý rok situace jiná, ale je diametrálně odlišná. Zažíváme například nové typy sucha, o kterých jsme si nemysleli, že by se u nás mohly vyskytovat tak často a pravidelně.,“ říká v Magazínu Leonardo bioklimatolog  Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Rozhovor je k poslechnutíí zde

Zdroj: Český rozhlas Plus

Sucho nás trápilo i v historii. Jeho dopady na společnost byly dřív drtivější, hodnotí odborník (Český rozhlas Plus)

Sucho a dlouhodobý nedostatek srážek jsou evergreenem posledních dnů a týdnů. Extrémně suchá léta ale známe i z historie. Blížíme se skutečně stoletému, pětisetletému nebo tisíciletému suchu?
Nejen na tyto otázky odpovídal pro Český rozhlas Plus profesor Miroslav Trnka z CzechGlobe.

Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: Český rozhlas Plus

Stromy už se letos nezazelenají, tráva jen možná. Dopady sucha jen věštíme, říká vědec

Opadané listí, uschlé stromy i tráva. Tak po dlouhotrvajícím suchu vypadá většina české krajiny. Přežití listnatých stromů, které v polovině prázdnin vypadají jako na podzim, je podle docenta Petra Hlavinky otázkou až příštího roku. Zatím jde  spíš o "věštění z křišťálové koule", říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: Aktuálně.cz

Sahara v Česku

Tématu extrémního sucha v Česku se věnuje reportáž ve Víkendu Dnes. V reportáži se k němu vyjadřuje také prof. Zdeněk Žalud z CzechGlobe, který se problematice vlivu sucha a dalších dopadů klimatických změn věnuje dlouhodobě. „Globální klima změníme těžko. Nicméně krajinu změnit, respektive adaptovat můžeme. Musíme. A to velmi brzy“, upozorňuje.

Reportáž

Zdroj: Víkend Dnes, strany 4, 5, 6, 7, 8, 9

Vědci zkoumají na Bílém Kříži vliv sucha – reportáž ČT

Sucho a oxid uhličitý. Problémy, které se v budoucnu dotknou i ekosystému v Česku. Globální změny klimatu a jejich vliv na přírodu zkoumají vědci na Bílém Kříži v Beskydech. Právě tam, 900 metrů nad mořem, je už dvacet let unikátní experimentální ekosystémová stanice. Nová měření a vzorky tam odebírali vědci  z CzechGlobe záměrně tento týden – po měsíci extrémních teplot.

Reportáž České televize z pracoviště na Bílém Kříži  je ke zhlédnutí zde

Zdroj: Česká televize

Planeta v klimatické pasti – A. Ač hostem pořadu Horizont ČT 24

Kalifornie aktuálně bojuje s nejrozsáhlejšími požáry v dějinách, hoří také v Portugalsku či Španělsku. Pořádně horko může být za nedlouho na celé planetě.

Nová studie mezinárodního týmu vědců publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) varují, že spuštění různých navzájem se podporujících procesů by vedlo k růstu teplotních průměrů o čtyři až pět stupňů Celsia. Vědci se v rámci svého výzkumu zabývali procesy, jakými jsou tání permafrostu, úbytek metanu z oceánského dna, oslabování suchozemských oceánských rezervoárů uhlíku, úbytku ledu na hladině arktických moří s cílem najít práh teplotního nárůstu, za nímž by nezvratně přišlo další oteplování.

Blížíme se k tomuto bodu zlomu, za kterým už nebude cesty zpět? Také na tuto otázku odpovídal Dr. Alexander Ač z CzechGlobe.

Záznam rozhovoru je zhlédnutí zde , stopáž rozhovoru od 3:15

Zdroj: Česká televize

Změna klimatu, změna přírody – téma pro Události, komentáře ČT 24

Vlna veder stále pokračuje a je také nebývalé sucho. Koryty řek neprotéká ani polovina toho, co obvykle. Extrémní počasí trápí celou planetu. Vědci tento stav přisuzují klimatické změně.

Změna klimatu, změna přírody byla jedním z témat Událostí komentářů. Hostem pořadu byl také Dr. Pavel Zahradníček z CzechGlobe, který hovořil o tom, jak se klima mění, o nárůstu teploty a extrémních jevů, o změně charakteru srážek a také o tom, co může přinést budoucnost.

Záznam pořadu je ke zhlédnutí zde , stopáž 17:50 – 26:17

Zdroj: Česká televize

Čeká nás Středomoří, ale bez moře. Sucho a vysoké teploty jsou varovný prst, říká klimatolog Farda

„Nynější sucho a vysoké teploty jsou takový varovný prst. My je nyní chápeme jako anomálie či extrém, protože v minulosti to obvyklé nebylo. Ale v budoucnu nynější počasí může být novým normálem“, říká Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v rozhovoru pro Lidové noviny.

Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: lidovky.cz

Lidové noviny 1

Lidové noviny 2

V Česku chybí už půl roku srážek. Prognóza je zlá, nezlepší se to

„K doplnění odchylky by bylo potřeba minimálně deset dnů s intenzivním, vytrvalým deštěm. Samozřejmě, letní období je typické spíše bouřkovým chodem srážek, což na některých místech může deficit doplnit. V rámci České republiky je ale celé území ve větším či menším deficitu,” říká  Zdeněk Žalud z CzechGlobe k tématu chybějících srážek, kterému se věnuje portál Seznam.cz

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: Seznam.cz

Vedra ničí zahrádkáře i zemědělce. Pro pivaře má bioklimatolog špatnou zprávu

Prakticky neexistující jaro, tropická a suchá léta a deštivá zima. To je „smrtící“ kombinace, která dělá vrásky českým zemědělcům. Kvůli nedostatku vody trpí pěstované plodiny a výsledkem je až o čtvrtinu nižší úroda. A lepší to nebude ani v dalších letech, je přesvědčen bioklimatolog Zdeněk Žalud.

Rozhovor pro Blesk Zprávy je ke stažení zde

Zdroj: Blesk.cz

Vědci sledují průběh sucha – ČT 24

Jak se s nedostatkem vody vyrovnává příroda? Jaké mohou být dopady na zemědělské výnosy? Také této problematice se věnují vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Současně s monitoringem zemědělského sucha vydávají každý týden aktualizované mapy o stavu vegetace a dopadech na výnosy.

Jak jsou na tom jednotlivé oblasti v České republice a jaké jsou prognózy?  O tom hovořil v pořadu Studio ČT 24 profesor Zdeněk Žalud.

Rozhovor je ke zhlédnutí zde   ( stopáž 10:00 – 13:08 )

Zdroj: Česká televize

Komentář Pavla Zahradníčka pro Studio ČT 24

Současná vlna veder v České republice je aktuálním tématem  pro tuzemská média. K aktuálnímu počasí v souvislosti s klimatickou změnou se pro Studio ČT 24 vyjádřil Dr. Pavel Zahradníček z CzechGlobe.

Záznam rozhovoru je zhlédnutí zde   ( stopáž od 07:35 )

Zdroj: Česká televize

S Michalem V. Markem o Výroční zprávě o stavu globálního klimatu - ČR Plus

Loňský rok byl třetím nejteplejším v záznamech – a to po letech 2016 a 2015, přičemž koncentrace skleníkových plynů dál stoupaly a dosáhly nových rekordních hodnot. Podobně jako výška světového oceánu, která se od roku 1993 zvedla téměř o 8 centimetrů. Uvádí to Výroční zpráva o stavu globálního klimatu, kterou 1. srpna zveřejnil americký Národní úřad pro oceány a ovzduší (NOOA).

K aktuálně vydané Výroční zprávě  se pro Český rozhlas Plus vyjádřil Michal V. Marek – ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Záznam rozhovoru je ke stažení zde ( Den v 60 minutách, stopáž od 21:06 hod. )

Zdroj: Český rozhlas Plus

Vědci nástup sucha a vedra čekali. Překvapila je ale rychlost a razance extrémního počasí

Klimatické změny zkoumají tisíce vědců a existují stovky modelů, jak se v dalších dekádách asi promění podnebí. Jsou nynější vedra, sucha a teplotní extrémy v Česku něčím překvapivé? „Právě toto modely a scénáře předpokládaly. Překvapující je spíše razance, s jakou to nastoupilo, to je nečekané. Efekt sucha v posledních pěti letech je skutečně gradující,“ řekl LN Michal V. Marek, ředitel  Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: Lidovky.cz

Severní polokoule čelí vlnám extrémních veder. Co je příčinou?

Ačkoliv Česko toto léto zatím nečelilo vlně extrémních veder, na mnoha místech severní polokoule je opak pravdou. Teplotní rekordy padaly v uplynulých týdnech v Japonsku, Kanadě, ve Skandinávii či na severu Afriky. Dlouhotrvající horka si vyžádala již stovky obětí, další tisíce musely vyhledat lékařské ošetření. Odborníci zdůrazňují, že významným katalyzátorem těchto extrémních výkyvů je probíhající klimatická změna.

„Podle prognóz vývoje klimatického systému se dá očekávat, že tyto situace budou přibývat a jejich intenzita, resp. nebezpečnost, se bude zhoršovat,“ tvrdí Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: Česká televize.cz

Ničivé požáry a obrovská vedra? Planeta nám dává co proto, extrémy budou častější, varují vědci

Téměř na celé planetě v posledních měsících panuje extrémní počasí. Je to běžné? Podle klimatologů se planeta potýkala s různými výkyvy počasí od té doby, co existuje atmosféra. Odborníci však předpokládají, že podobné extrémy budou rok od roku výraznější.
"Nemůžeme s úplnou jistotou říct, jaké klima bude v příštích letech. Nicméně se domníváme, že lidská činnost přirozený výskyt anomálií navyšuje a jejich závažnost vyhrocuje," říká Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a současnou vlnu veder na severu Evropy označuje jako anomálii.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: Aktuálně.cz

Česko zažívá jeden z nejteplejších roků historie. Půda vysychá, úroda bude horší

„Normální“ déšť je čím dál vzácnější. Převládají delší období bez jediné kapky střídaná silnými bouřkami, jež půdu příliš nezavlaží.

„Rok 2018 je dalším ze suchých let, která od roku 2012 pravidelně zažíváme. Sucho se opravdu v posledních letech stává velkým problémem, nejde o nějakou mediální bublinu,“ komentuje situaci Pavel Zahradníček, klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Článek věnovaný aktuálnímu suchu je ke stažení zde.

Zdroj: DENÍK

Ani kapka deště

V Česku je několik míst, kde takřka neprší. Ani občasný liják suché půdě nepomůže. „Sucho už je normální stav“, dodává k tomu Pavel Zahradníček z CzechGlobe v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.

Článek o aktuálním suchu, jehož součástí je rozhovor s Pavlem Zahradníčkem, je ke stažení zde.

Zdroj: Mladá fronta Dnes

Oteplování? Plodinou zítřka v regionu je réva

„Pokud voda není prioritou dnes, bude zcela jistě za dvacet let. Jen to bude mnohem dražší.“, říká profesor Zdeněk Žalud v rozhovoru pro Týden u nás.

Jak se změnilo klima na jihu Moravy? Jsou klimatické změny součástí přirozeného vývoje na planetě? Je stále častější výskyt sucha jen otázkou klimatu? Jak sucho vnímají zemědělci a jak se na něj mohou připravit? Odpovědi nejen na tyto otázky najdete v rozhovoru zde.

Zdroj: Týden u nás

Stát dělá pro udržení vody v krajině málo. A přehrady nepomohou, tvrdí geolog

„K využití nově postavených přehrad pro závlahové systémy v zemědělství jsem skeptický. Viděl bych to jako opravdu poslední možnost na základě nějakého politického rozhodnutí a společenského konsensu.“, říká prof. Jakub Hruška z CzechGlobe v pořadu Pro a proti  Českého rozhlasu Plus.

Dále zmiňuje, že stát v hospodaření s vodou v krajině dělá málo - neexistuje ani žádný opravdový tlak, aby se situace měnila.  I když vláda před dvěma roky schválila  akční plán adaptace na klimatickou  změnu, ale výsledky tohoto snažení jsou minimalistické.

Článek včetně zvukového záznamu pořadu je ke stažení zde

Zdroj: Český rozhlas Plus

Jak si naplánovat volno podle počasí?

Jak to vypadá o prázdninách s počasím v Česku? Kdy je nejpříznivější období pro čerpání dovolené? Kde se nejvíc ohřejete a kde naopak nejpravděpodobněji zmoknete? Odpovídá Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Celý článek ke stažení zde

Zdroj: Mf Dnes

Sedláci si stěžují na sucho. Udeřilo dřív než obvykle

Chybí vláha. Dost jí bylo jen předloni. Před třemi lety sucho začalo 5. července, loni 4. června. Letos to bylo už 22. dubna. Kvůli teplu letošní sklizeň začala dříve.

„Vidíme, že se nám za posledních 80 let krajina změnila. Scelování polí v lány pomohlo družstevníkům získat větší výnosy, než by jim dala malá políčka. Výhody se již vyčerpaly. Nyní se začíná plně ukazovat, jak je to nevýhodné. Je třeba změnit krajinu, aby tam bylo více vody,“  říká bioklimatolog Zdeněk Žalud  z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: deník.cz

Zemědělci za sucho nemohou, tvrdí odborník

Česká zemědělská krajina je nevhodně uspořádaná pro to, aby čelila klimatické změně a intenzivnějšímu suchu, řekl bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Miroslav Trnka. To je nezpochybnitelné, dodal. Upozornil ale, že zemědělci nejsou ti, kteří by za sucho mohli. A když vidí, že nějaká technologie pro lepší hospodaření s vodou na poli funguje, velice rychle ji přijímají a snaží se hospodařit tak, aby byli dobrými hospodáři i sousedy, řekl Trnka v rozhovoru.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: Týden.cz

Bouřky rozdělily Česko na vyprahlou a vlahou část, říká bioklimatolog Trnka

Bouřky z počátku minulého týdne výrazně pomohly zlepšit stav sucha v České republice. Přesto na mnoha místech přetrvává nedostatek vláhy v půdě.

Jak a kde se situace změnila? V kterých oblastech naopak sucho přetrvává? Jaké jsou prognózy na další období? Jaký dopady mohou tyto prognózy mít na vegetaci? Také na tyto otázky odpovídá prof. Miroslav Trnka v článku zde

Zdroj: iDnes.cz

Povodně z jezer v Andách: kde hrozí a jakou roli hraje měnící se klima?

Zaplavená města i tisíce obětí, to vše může způsobit náhlé protržení či přelití hráze ledovcového jezera ve velehorách. Nebezpečná jezera a ohrožené oblasti v peruánském pohoří Cordillera Blanca pomáhají vytipovat i vědci z CzechGlobe a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy.

„Moje práce je identifikovat nebezpečná jezera, tzn. jezera, u kterých hrozí protržení či přelití hráze. Zatím jsme do nejnebezpečnější kategorie zařadili pět jezer,“ řekl spoluautor aktuální inventarizace ledovcových jezer ve studované oblasti Adam Emmer z CzechGlobe.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: AV ČR

Odstraňování CO2 ze vzduchu – ČT 24

CO2 je v současné době vůbec nejvíc za posledních 800 tisíc let. Za jeho rychlý nárůst mohou zejména fosilní paliva.

Kanadská společnost Carbon Engineering představila ambiciózní plán odstraňování CO2 přímo ze vzduchu. Oproti ostatním projektům je tento výrazně levnější a efektivnější. Vzduch je pomocí ventilátorů vháněn do chladící věže, kde reaguje se speciální kapalinou, která váže CO2. Plyn se tak přesune ze vzduchu do kapaliny, která se dá použít jako účinné palivo.

Mají projekty, které se snaží odstranit CO2 ze vzduchu šanci reálně něco změnit? O tom, ale také o fotosyntéze a Pařížské klimatické dohodě hovořil ve Studiu ČT 24 prof. Michal V. Marek.

Záznam je ke stažení zde , stopáž  16:00 – 25:53

Zdroj: Česká televize

Michal V. Marek hostem Apetýtu ČRo Brno

Prof. Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR byl hostem pořadu Apetýt Marcely Antošové. V pořadu hovořil nejen o emočním vztahu k přírodě, ale také o tom, jaké to je pro aktivního vědce řídit mezinárodní tým téměř 300 lidí. Dále o nedostatku vody na planetě i o tom, jak se mění situace na jižní Moravě, která patří díky suchu k ohroženým krajinám, a o cestách k nápravě, které se vědci snaží nalézt.

Záznam pořadu je ke stažení zde

Zdroj: Český rozhlas Brno

Klima ovlivnit nelze, musíme změnit krajinu

„Otázka zadržení vody bude do budoucna zásadní. A je jasné, že velké širé rodné lány ji nezadrží,“
upozorňuje bioklimatolog Zdeněk Žalud v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.

O suchu, vlivu klimatické změny na zemědělskou produkci, pěstováním plodin v nových podmínkách, ale také o půdní erozi a způsobu hospodaření hovoří Zdeněk Žalud zde

Zdroj: Mladá fronta Dnes

Tajemné skleníky poblíž Bílého kříže v Beskydech jsou experimentálními komorami

Bílý kříž v Beskydech je oblíbeným a hojně navštěvovaným turistickým cílem. V jeho těsné blízkosti, hned vedle frekventované stezky, se nachází oplocený pozemek. Na první pohled na něm zaujmou dva velké hranaté skleníky a různé meteorologické měřicí přístroje.

Těmito slovy začíná reportáž Českého rozhlasu o Ekosystémové experimentální stanici na Bílém Kříži.

Více informací včetně zvukového záznamu najdete zde

Zdroj: Český rozhlas

Atmosférická stanice v Křešíně námětem reportáže ČT

Atmosférická stanice v Křešíně se stála námětem pro reportáž vysílanou v rámci pořadu „Dobré ráno“. Fascinuje nejen svou výškou, ale také přístrojovým vybavením a sběrem dat, která slouží k vědeckým účelům. Průvodci stanicí se stali Kateřina Komínková a Vlastimil Hanuš.

Reportáž je ke zhlédnutí zde

Zdroj: Česká televize

Dopad sucha je veliký, jsou zasaženy zemědělské plodiny

Podle předpovědi počasí končí období mírného ochlazení a vracejí se opět vysoké teploty s minimem srážek. Pro Česko to tak znamená pokračování doby sucha. O problematice nedostatku vody pořídil on-line deník TÝDEN.CZ rozhovor s Miroslavem Trnkou.

Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: Týden.cz

Miroslav Trnka hostem pořadu Rozstřel na iDNES.tv

Výrazné sucho, které připomíná situaci během vrcholného léta, příliš nezbrzdily ani přeháňky a bouřky z uplynulého týdne. Na pětině území republiky chybí podle projektu Intersucho až 60 milimetrů srážek. O suchu mluvil v pořadu Rozstřel na iDNES.tv bioklimatolog Miroslav Trnka, který se zabývá výzkumem v oblasti dopadů a predikce sucha.

Pořad je ke shlédnutí zde

Zdroj: iDNE.tv

O suchu na Seznamu.cz

Výrazné sucho trápí více než polovinu české krajiny. Z pohledu našich respondentů na Intersuchu hlásí vyschlou povrchovou vrstvu půdy na velké části území,” říká koordinátor projektu Miroslav Trnka pro Seznam.cz.

Nezvyklé podle něj je to, že zemědělci hlásí ztrátu výnosů už na začátku sezóny. Vidí za tím především spojení zemědělského a hydrologického sucha. „To znemožňuje nějaké řešení problému. Minimálně na malé části území se dá alespoň zavlažovat, když panuje zemědělské sucho. Pokud panuje hydrologické sucho, tak není uvolněna voda na závlahy nebo nemusí její množství dostačovat,“ dodává.

Reportáž o suchu včetně komentářů dalších odborníků je ke stažení zde

Zdroj: Seznam.cz

Dnešní Plus – Speciál: Naše zemědělství se bez peněz z řepky obejde, konstatuje agrární analytik

Řepka olejka. Plodina, která je v posledních týdnech „velebena i zatracována“, a to v nejrůznějších souvislostech. Problematice se věnoval také Speciál Českého rozhlasu Plus.

Škodí řepka krajině? Dochází k drancování půdy? Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR k tomu říká: „Samotná rostlina za to nemůže. Problém je způsob, jakým ji pěstujeme,“ říká Hruška. Na řepku se podle něj aplikuje největší množství herbicidů na hektar (ve srovnání s dalšími plodinami).

„Problematické jsou rozlohy a půdní bloky s řepkou a skutečnost, že víc než polovina plodin je určena na biopaliva. Navíc tady není ani nějaké mentální omezení pěstitelů, aby ji nechemizovali, co se dá. Jen proto, aby dosáhli co největších výnosů,“ shrnuje Hruška.

Více o tématu zde

Zdroj. Český rozhlas Plus

Vyprahlá jižní Morava čeká na déšť. Bez něj plodiny na polích uschnou

Letošní duben byl jedním ze tří nejteplejších za posledních padesát let. Sucho tak přišlo ještě dřív než loni. Jihomoravští zemědělci se bojí o úrodu, obce omezují napouštění bazénů.

„Předpověď počasí a prognóza na další dva měsíce ale nejsou příznivé. „Deficit je momentálně takový, že je pouze desetiprocentní až dvacetiprocentní pravděpodobnost, že se půda dosytí do poloviny května či června,“ upozorňuje pro Radio Impuls Miroslav Trnka Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Kolega Pavel Zahradníček dodává: „To, že voda nezůstává v půdě, je problém hlavně jižní Moravy. Průzkumy ukazují, že republika vysychá od nižších nadmořských výšek. Obecně tu prší málo a průměr se výrazně nemění. Ale mění se charakter srážek. „Buď je intenzivní déšť z lokálních bouřek, které rychle odtečou, nebo delší období neprší.“

Reportáž je ke stažení zde

Zdroj: Rádio Impuls

Sucho v Česku – ČT 24

Problematice sucha se věnovalo vysílání Studia 6 ČT 24.

Jak je na tom aktuálně Česká republika? Jaké jsou projevy stávajícího sucha? Je současné sucho výjimečné a má tento problém vůbec nějaké řešení?  Také na tyto otázky odpovídal prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Záznam rozhovoru je ke stažení zde , stopáž 2:50:42

Zdroj: Česká televize

Zdeněk Žalud hostem ČT 24

Nadprůměrné dubnové teploty a současně podprůměrné srážky jsou příčinou aktuálního sucha v České republice. Suchem trpí lesy, jihomoravské řeky jsou na hranici sucha, obce přijímají regulační opatření….
Tématu sucha se věnovalo vysílání Studia ČT 24 v pondělí 7. května. Hostem pořadu byl profesor Zděnek Žalud z CzechGlobe.

Hovořil nejen o tom, v čem se liší sucho ze 40. a 50. let minulého století od sucha současného, ale také o jeho dopadech, prognózách, portálech Klimatickázměna.cz, Intersucho.cz i opatřeních a koncepcích ke zmírnění sucha, kterých vznikla celá řada, ale s jejich implementací, dodržováním a případnými sankcemi je to horší.

Pořad je ke zhlédnutí zde

Zdroj: ČT 24

Jakub Hruška hostem DVTV

"Pole s řepkou se stříkají až desetkrát za rok, půda se vyčerpává, velmi se znečišťuje herbicidy a pesticidy," upozorňuje přírodovědec Jakub Hruška z CzechGlobe. Půdu podle něj nemůžeme dlouhodobě zatěžovat tak, jak to děláme dnes. Proč pěstování řepky zemědělcům vyhovuje?

Celý rozhovor  je ke zhlédnutí na DVTV

Zdroj: DVTV

Miroslav Trnka hostem „speciálu o suchu“ Českého rozhlasu Plus

„Obávám se, že tady po třech letech máme opět nešťastný souběh dvou such: zemědělského a hydrologického,“ varuje bioklimatolog a koordinátor týmu Intersucho Miroslav Trnka z CzechGlobe.
Pro Český rozhlas Plus dále říká, „sucho bude až do půlky května, jedna bouřka nic nezmění“.

Více informací, včetně záznamu „speciálu o suchu“ je k dispozici zde

Zdroj: Český rozhlas Plus

Média o aktuálním suchu v České republice

Nezvykle vysoké teploty v dubnu, spíše teplá zima s nedostatkem sněhu a k tomu loňské sucho jsou důvody současného sucha, které se začíná projevovat stále silněji. ČTK to řekl bioklimatolog a jeden z tvůrců projektu Intersucho Miroslav Trnka.

Jaké dopady může stávající situace mít? 

Více v článcích publikovaných v:

České noviny (ČTK)

iDnes.cz

Novinky.cz

iRozhlas.cz

https://voda.tzb-info.cz/123010-tri-hlavni-duvody-letosniho-sucheho-jara

http://www.agris.cz/clanek/199820

Česku znovu hrozí sucho, některé regiony trápí už teď. Letošní duben patří k nejteplejším za 50 let, říká expert

Česko zasáhla v uplynulých třech letech extrémní sucha dvakrát, v roce 2015 a 2017. Výjimečně teplý duben nahrává obavám, že letos mohou srážky a vlhkost chybět znovu. Zvláště když už nyní sucho trápí jižní Čechy, Vysočinu a severní Moravu.
„Z našich prognóz vyplývá, že je asi 60procentní pravděpodobnost, že v polovině června bude nedostatek vláhy v půdě na většině území," říká profesor Zdeněk Žalud v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: ihned.cz

Rozhovor s prof. Žaludem byl publikována také na:

http://www.vodarenstvi.cz/2018/05/02/zdenek-zalud-cesku-opet-hrozi-sucho-nektere-regiony-trapi-uz-ted/
https://www.vodadnes.cz/2018/05/03/vranovske-prehrade-chybi-25-milionu-kubiku-vody/
http://www.vodainfo.cz/zdenek-zalud-cesku-opet-hrozi-sucho-nektere-regiony-trapi-uz-ted/

Čím méně stromů, tím více sucha i povodní. České lesy jsou v kritickém stavu, varují experti

Sucho a kůrovec – dva faktory, které likvidují tisíce hektarů lesa – například v podhůří Jeseníků. Odborníci považují současnou situaci za největší kalamitu v historii Česka.

V současnosti mají z českých lesů největší problémy smrkové monokultury. Ty tvoří zhruba polovinu českých lesů. Kvůli suchému počasí se v nich rozmnožil kůrovec severský. Jak si lesy dokážou poradit i se sušším a teplejším počasím a jak se les přizpůsobí klimatu za padesát nebo sto let, zkoumají ve „speciálních sklenících“ na Bílém kříži v Beskydech vědci z CzechGlobe

„Ukazuje se, že zvýšená koncentrace oxidu uhličitého je pro rostliny příznivá, například díky tomu dokážou lépe hospodařit s vodou, mají určitou stimulaci růstu,“ vysvětluje tamní výzkumník Otmar Urban z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Celý článek ke stažení zde

Málo vody pro zemědělce

Vodohospodáře na jihu a východě Moravy trápí po jarním tání neobvyklé sucho. Některé řeky jsou na hranici extrémního sucha, nedostatek vody na začátku vegetačního období komplikuje podmínky zemědělcům, kteří se obávají ztrát. „Deficit je momentálně takový, že je pouze dvacetiprocentní pravděpodobnost, že se půda dosytí do poloviny května či června,“ říká profesor Miroslav Trnka z CzechGlobe.

Více o tématu zde a zde

Zdroj: Česká televize

Moravskoslezské lesy hynou. Narušeno je jich přes 90 procent

Lesníci v Moravskoslezském a částečně také v Olomouckém kraji svádějí boj s kůrovcovou kalamitou.  Lesy podle odborníků chřadnou kvůli klimatickým  změnám pětkrát rychleji, než by je lesníci za normálních podmínek stačili obnovovat.

K tématu se vyjádřil také profesor Michal V. Marek – ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který mimo jiné říká: „Za současnou proměnou českých lesů může měnící se sezónní dynamika. Teplo a srážky jsou podle něj v jinou dobu, než to vyžadují rostliny. A to má pro ně dalekosáhlé důsledky“.

Celý článek a odkazy na reportáž jsou k dispozici zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Sucho, eroze a klimatická změna versus sedláci - rozhovor s jedním ze zakladatelů portálu Intersucho

Obsáhlý rozhovor o problematice sucha, vodě, krajině a klimatické změně ve vztahu k českému zemědělství poskytl časopisu Selská revue vydávanému Asociací soukromého zemědělství ČR profesor Zdeněk Žalud. Článek je zakončen návodem,  jak se stát zpravodajem portálu www.intersucho.cz.

Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: Selská revue

Lék na vyschlou půdu? Být krok před počasím.

Zemědělci musí pružně reagovat na klimatické změny. Píše o tom jihomoravská mutace deníku Mladá fronta DNES s odkazem na vyjádření klimatologa Václava Cílka, podle  kterého hrozí, že jinak zůstane až pětina jihomoravské půdy ladem.

K tématu se na konferenci věnované budoucnosti českého zemědělství, která se konala v rámci veletrhu TECHAGRO, vyjádřil také profesor Miroslav Trnka z CzechGlobe, který mimo jiné říká: „„Hospodáři musí mít několik variant, jak řešit konkrétní situaci, když přijde suchý, normální, nebo naopak vlhký rok. Například využijí výhled teplot k tomu, aby se přizpůsobili tomu, jestli má cenu plodiny na poli hnojit, nebo je to zbytečné,“

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: www.nase-voda.cz

Vstup do lesa zakázán!

Desítky let byli občané naší země zvyklí bez (téměř) jakýchkoli omezení chodit do lesa, ať již to byl les státní, obecní, soukromý nebo církevní. To se ale může změnit, a možná už v letošním roce. Na vině přitom vůbec nemusí být nové zákony, ale hlavní škůdce našich lesů – kůrovec.

K tématu se v článku vyjadřuje také prof. Petr Horáček z CzechGlobe a mimo jiné říká: „Pokud smrk roste na stanovištích, kde je průměrná roční teplota nad 7 °C a roční srážky pod 700 mm, pak dlouhodobě nemá šanci.“

Celý článek je stažení zde

Zdroj: Týdeník Květy

Světová studie o rozmanitosti přírody – ČT 24

Na vypracování Studie o rozmanitosti přírody se podílelo na 550 odborníků z více než sta zemí a pracovali na ní tři roky. Jak jsou na tom z hlediska biodiverzity jednotlivé kontinenty a jak Česká republika?

Rozsah poklesu biodiverzity v České republice a příčiny, proč k němu dochází objasnil ve Studiu 6 ČT 24 prof. Pavel Kindlmann z CzechGlobe.

Reportáž a rozhovor jsou ke shlédnutí zde .

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Den otevřených dveří na Atmosférické stanici v Křešíně

Stožár Atmosférické stanice v Křešíně dosahuje výšky 254 metrů. Až k němu se v sobotu 24. března dostanou návštěvníci dne otevřených dveří. Veřejnosti se naskýtá jedinečná možnost, jak se dostat přímo ke stožáru a nahlédnout také do laboratoře s přístroji.

Této akci se věnují také média:

http://regiony.impuls.cz/atmosfera-stozar-kosetice-stanice-meteorolog-observator-kresin-phk-/vysocina.aspx?c=A180323_173807_imp-vysocina_kov

https://jihlava.idnes.cz/atmosfera-stozar-kosetice-stanice-meteorolog-observator-kresin-phk-/jihlava-zpravy.aspx?c=A180323_093358_jihlava-zpravy_mv

https://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/observator-v-koseticich-se-o-vikendu-otevre-pro-verejnost-20180323.html

http://www.24zpravy.com/domaci/odolal-silnemu-vichru-i-mrazu-lide-uvidi-ctvrtkilometrovy-stozar-zblizka/168850-zpravy

Klima v roce 2017

Nová zpráva Světové meteorologické organizace ukazuje, jak extrémní byl loňský rok. Na škody byl vůbec nejhorší v dějinách.

Tématu se věnovala také reportáž  v pořadu Studio 6 ČT 24. Na dotazy týkající se extrémních jevů odpovídal Dr. Pavel Zahradníček z CzechGlobe.

Reportáž a rozhovor jsou ke shlédnutí zde

Zdroj: ČT 24

Voda bude mít cenu zlata. Od roku 2012 zažilo Česko už devětkrát sucha, která ničila úrodu

Od roku 1992 se 22. březen slaví jako Světový den vody. „Záminkou“ k jeho vyhlášení byl fakt, že na světě už více než miliarda lidí neměla dostatek pitné vody. Tehdy se zdálo, že střední Evropy se tento problém příliš netýká. Změny klimatu i krajiny však způsobily, že v 21. století je sucho a nedostatek vody i aktuální hrozbou v České republice.

V České republice sice nezaznamenáváme zvýšení nebo snížení ročního úhrnu srážek, ale projevují se změny v jejich distribuci – za rok sice naprší stejné množství vody, ale srážkových dnů je méně. Kde bude sucho největší a které oblasti na tom budou naopak relativně dobře? Detailní informace lze získat na portálu www.intersucho.cz , který je dnes nejdůležitějším zdrojem praktických informací. Za tímto portálem stojí tým profesora Miroslava Trnky z CzechGlobe.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Alexander Ač hostem pořadu FOKUS Václava Moravce (ČT 24)

Tématem pořadu FOKUS Václava Moravce vysílaného 13. března byla VODA. Voda pokrývá 70 – 75% zemského povrchu a je nejdůležitější komoditou. Přístup k pitné vodě stále nemá 1 miliarda lidí a podle zdrojů OSN používají téměř 2 miliardy lidí kontaminovanou vodu. Jak si vody vážíme a jak s ní hospodaříme? Kolik vody potřebuje člověk k životu a kolik k životu pohodlnému? Způsobí sucho války a další stěhování národů? Jaký je voda sluha a jaký pán?

Také o těchto otázkách diskutovali hosté pořadu. Jedním z diskutujících byl kolega Dr. Alexander Ač, který v části pořadu „Samá voda“ hovořil o důsledcích probíhající klimatické změny na vodní zdroje, vzestup hladin oceánů v souvislosti s táním ledovců a také na rizika sucha.

Pořad je ke shlédnutí zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Fond těžko pojistitelných rizik a sucho

Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny upozorňoval na problémy se suchem na jižní Moravě dávno před tím, než je zemědělci ale i státní kasa naplno pocítili. Pokud se nezačne na vysušených polích hospodařit jinak, s ohledem na teplé jihomoravské klima, problém se bude prohlubovat.

Agrární komora teď přišla s nápadem zřízení speciálního Fondu těžko pojistitelných rizik, kam budou svými odvody přispívat jak zemědělci, tak stát a možná i Evropská unie. Z Fondu by pak mohli čerpat finanční odškodnění, které by nahradilo ztráty způsobené suchem.

Rozhovor k tématu s Miroslavem Trnkou je ke stažení zde

Zdroj: 5 plus 2

Nový web předpoví dopady sucha. Zemědělcům zmírní miliardové ztráty

Letošní sucho se výrazně projevilo pouze v některých regionech, přesto způsobilo škody za miliardy korun. Jižní Morava byla během prázdninových měsíců nejhůře postiženou oblastí z celé Evropy. Projekt InterSucho monitorující nedostatek vláhy v půdě spustí příští rok na jaře nový web, který zemědělcům usnadní boj se suchem a ušetří jim peníze.

O připravované aktivitě a o širokých možnostech jejího využití pro zemědělce podrobněji  v článku na iDnes hovoří profesoři Miroslav Trnka a Zdeněk Žalud. 

Článek je ke stažení zde

Zdroj: iDnes.cz

Projekt Intersucho chce obsáhnout celou Podunajskou nížinu, tedy i zemědělství konkurentů

„Projekt Intersucho, který letos funguje čtvrtým rokem a sleduje stav sucha v České republice, má ambici obsáhnout v následujících letech celý prostor Podunajské nížiny, tedy i země střední a jihovýchodní Evropy. Má pomoci českým zemědělcům nejen lépe vidět problematiku sucha v širším regionu, ale také reagovat při pěstování na očekávanou situaci na trhu vzhledem k předpokládané úrodě ve sledovaných zemích.“ říká profesor Miroslav Trnka v článku publikovaném v časopise Zemědělec.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: http://zemedelec.cz

O tání alpských ledovců s Alešem Fardou na ČT24

Švýcarské ledovce tají a podle informací Švýcarské akademie přírodních věd tají nejrychleji za posledních 100 let. Na dvě desítky sledovaných ledovců ztratily za poslední rok 3% svého objemu. Podle expertů je příčinou současného stavu klimatická změna.

Jaké faktory se podepisují na úbytku ledovců ve Švýcarských Alpách? Týká se tání ledovců také ostatních alpských regionů? Nejen o tom hovořil pro ČT24 Dr. Aleš Farda.

Rozhovor je ke stažení zde , stopáž 33:30 – 40:00 min.

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Dr. Jan Hollan se pro ČT24 vyjádřil k jednání ministrů životního prostředí

Ministři životního prostředí zemí EU na svém jednání jednali o klimatických změnách. Hodnotili svůj cíl ohledně snižování emisí skleníkových plynů. Česká republika na toto jednání přijela s cílem najít dohodu o snižování skleníkových plynů v odvětvích, na která se nevtahují emisní povolenky.

Jak se u takových odvětví plánuje regulace skleníkových plynů? Do jaké míry se v případě regulace jedná o politické rozhodnutí a do jaké o odborné rozhodnutí? Jak si ve snižování skleníkových plynů vede Česká republika a co by se v tomto směru dalo zlepšit v dopravě? Také na tyto otázky odpovídal Dr. Jan Hollan ve Studiu ČT24.

Záznam rozhovoru je ke stažení zde  

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Vědci z CzechGlobe se vyjádřili k aktivitám programu Copernicus

V Praze se za účasti čtyřiceti evropských odborníků konal workshop programu Copernicus C3S Attribution, na kterém jeho účastníci diskutovali o nastavení služby Climate Change.

Akce proběhla za značné mediální podpory. Hostem Studia 6 ČT 24 byl Petr Štěpánek z CzechGlobe, který k danému tématu poskytl rozhovor . Workshopu o evropské klimatické službě se věnovalo také Studio ČT24, pro které se k připravované aktivitě vyjádřili Juan Garces de Marcilla, ředitel služeb evropského programu Copernicus a Petr Skalák z CzechGlobe. Záznam reportáže je ke stažení zde , stopáž od 16:10 min.

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Bílý Kříž – Týden v regionech

Experimentální ekosystémová stanice na Bílém Kříži byla námětem reportáže pořadu Týden v regionech.
Co se měří v lamelových sférách a jak  působí zvýšená koncentrace C02  na smrky a buky? Jaká měření probíhají v lese v jeho současné podobě? Co snímají senzory nad lesním porostem? Jaké podmínky má beskydský ekosystém?

O tom všem v reportáži zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Výzkum na Bílém Kříži

Mimořádné místo s mimořádným posláním. Bílý Kříž uprostřed Beskyd. Právě tady už 20 let zkoumají vědci globální změny klimatu a jejich vliv na přírodu. Experimentální stanice uprostřed lesa patří mezi světové unikáty, život beskydského lesa dokáže analyzovat i do těch nejmenších detailů. Do jindy nepřístupného světa nejmodernějších technologií uprostřed přírody dnes mohla na chvíli nahlédnout i Česká televize.

Reportáž je ke stažení zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Výzkumné aktivity na Bílém Kříži – rozhovor s prof. Markem

Jedním z bodů programu mezinárodní konference „Quo vaditis agriculture, forestry and society under Global Change?“ byla exkurze na Experimentální ekosystémové stanici na Bílém Kříži.
Právě dvacáté výročí výzkumu globální změny na Bílém Kříži patřilo mezi hlavní důvody uspořádání této konference.

Proč je experimentální stanice lokalizována právě na Bílém Kříži? Jak se zde simuluje atmosféra s vyšším obsahem CO2 a jak na zvyšující se koncentraci reaguje vegetace? K jakým závěrům vědci za dvě desetiletí dospěli? Také o tom hovoří prof. Marek v rozhovoru pro Studio 6 ČT24.

Záznam reportáže je ke stažení zde , Stopáž: 1:50 – 8:25

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

"Nastává doba sucha?" debata odborníků v pořadu České televize

Nastává doba sucha? Způsobují nedostatek vody v Česku spíš globální klimatická změna nebo extenzivní způsob zemědělské velkovýroby? Je sucho přechodným jevem nebo jde o trvalý a nevratný proces? Nejen k těmto otázkám diskutovali v pořadu Souvislosti Jana Pokorného  Miroslav Trnka z CzechGlobe, Jan Daňhelka z ČHMÚ, Josef Stehlík zastupující soukromě hospodařící zemědělce a geolog Václav Cílek.  

Záznam pořadu je ke stažení zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Laserové měření atmosféry

Laser bude na obloze nad Vysočinou zářit dál. U atmosférické stanice v Křešíně mělo 15. září původně končit laserové měření atmosféry pomocí lidaru.  Také proto, že přináší velmi zajímavá data, bude měření prodlouženo do konce října.

Reportáž z Atmosférické stanice je ke stažení zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Hurikán Irma tématem pořadů ČRo – Plus

Hurikán Irma, který dosáhl pátého (nejvyššího) stupně intenzity podle Saffirovy-Simpsonovy a postupně pustošil ostrovy Karibiku a území Floridy byl námětem reportáží Českého rozhlasu Plus.

Hurikán Irma patří mezi devět hurikánů, které zasáhly pevninu rychlostí překračující 300 km/h. Jak hurikán vznikne? Má na vznik takto silných hurikánů vliv klimatická změna? Jak obtížné je předpovídat směr a intenzitu hurikánů? Také na tyto otázky v reportážích odpovídal dr. Jan Hollan.

Reportáž ze 7. záři  je ke stažení zde , blok od 11:10 hod.
Reportáž z 9. září je ke stažení zde , blok od 12:10 hod.

Zdroj: Český rozhlas – Plus

Teplo, sucho, kůrovec. Rok 2015 ukázal, jaká bude polovina století.

Česko výrazně zaostává za nejvyspělejšími zeměmi v přístupu k ochraně přírody a především ke klimatické změně. V den, kdy poslanci po mnoha odkladech schválili Pařížskou klimatickou dohodu, se na tom ve Fokusu VM shodli experti na lesnictví a na klima. Poukázali, že zatímco ve světě se diskutuje o tom, jak klimatickým změnám bránit, v Česku zatím uvázla diskuse u otázky, zda existuje.

Článek je ke stažení: zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

V lese – Fokus Václava Moravce

Co se skrývá v lese? Kolik stojí strom? Je moudré proti přírodě bojovat? Také o tom se diskutovalo v pořadu Fokus Václava Moravce vysílaného z křivoklátských lesů v úterý 5. září. Jedním z hostů pořadu, tematicky rozděleného do kapitol „Soumrak lesa“, „Člověk v divočině“ a „Česko subtropické“,  byl profesor Michal V. Marek.

Les patří k nejsložitějším a nejkomplexnějším suchozemským ekosystémům. V České republice lesy zabírají třetinu území a jsou ohrožovány klimatickou změnou. Lesy uctíváme a zároveň je devastujeme. Veřejnost je v současnosti ochotna platit pouze za produkci dříví. Jde to však i jinak - názory odborníků, které v pořadu zazněly, jsou ke zhlédnutí  zde , prof. Marek – stopáž od 62:20

Zdroj: ČT 24

Ekosystémová stanice na Bílém Kříži námětem reportáže ČRo – Leonardo

Jak budou vypadat smrkové lesy v roce 2100?  To se snaží zjistit vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. – CzechGlobe na Experimentální ekosystémové stanici na Bílém Kříži.
Průvodcem v „high tech beskydském lese“ pro magazín Leonardo byl dr. Ladislav Šigut.

Reportáž je ke stažení zde , stopáž od 4:45

Zdroj: Český rozhlas - Plus

Skalní sesuvy ve Švýcarsku – rozhovor s Pavlem Zahradníčkem

Ve švýcarských Alpách by silné deště mohly spustit mohutné sesuvy půdy. Země podle odborníků už teď pociťuje změnu klimatu, průměrná teplota zde vzrostla dvojnásobně oproti zbytku světa. V důsledku oteplování tají ledovce a povoluje i zmrzlá půda mezi vrstvami hornin na vrcholech. To pevnost hor destabilizuje.

Tématu skalních sesuvů v důsledku klimatické změny  se věnoval také pořad Horizont ČT 24. Host pořadu dr. Pavel Zahradníček hovořil o příčinách tohoto jevu, o dopadech klimatické změny ve vnitrozemí a také pravděpodobných scénářích, které čekají Českou republiku.

Rozhovor je ke stažení: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10316155327-horizont-ct24/217411058050828/video/564939

Zdroj: ČT 24

Hurikán Harvey – rozhovor s Alešem Fardou

Hurikán Harvey zeslábl na tropickou bouři a přinesl velmi intenzivní srážky, které v oblasti města Houston způsobily katastrofální povodně. Tropická bouře navíc setrvává nad daným územím, nepostupuje dál a nerozpadá se.  Jde o netypický jev.

Jde tyto extrémní jevy předvídat a modelovat? Proč se právě v tomto období v dané oblasti objevují hurikány a tropické bouře? Může mít na vznik hurikánů vliv klimatická změna? Na tyto otázky odpovídal host Studia ČT 24 dr. Aleš Farda.

Pořad je ke stažení zde , stopáž 5:23 – 10:37

Zdroj: ČT 24

Hlavními viníky sucha nejsou obyvatelé venkova a zemědělci, ale obyvatelé měst, říká klimatolog Trnka

Na konci července schválila vláda první ucelenou koncepci boje proti suchu. Profesor Miroslav Trnka byl jedním z přispěvatelů do dokumentu, přesto k němu má několik podstatných výhrad. Jaké jsou jeho hlavní připomínky ke koncepci?

Rozhovor poskytnutý Hospodářským novinám (publikován také na ihned.cz) je ke stažení zde

Zdroj: ihned.cz

Co vy na to? – pořad Českého rozhlasu na téma „sucho“

Jak se letošní horké počasí podepsalo na stavu vody v krajině a letošní sklizni? Jakým způsobem můžeme srovnávat suchá léta z 19. a počátku 20. století? Jak na dnešní krajinu pohlížet a naučit se s ní spolupracovat? O tom všem hovořil profesor Miroslav Trnka.  

Záznam rozhovoru je ke stažení zde

Zdroj: Český rozhlas

Laserový paprsek nad Vysočinou

V blízkosti stožáru Křešín na Pelhřimovsku se v období od 15. srpna do 15. září 2017 uskuteční mezinárodní měřicí kampaň na zmapování koncentrace aerosolů v atmosféře. Jedním z přístrojů bude i lidar, jehož laserový paprsek dosáhne až do výšky 30 kilometrů a bude po setmění pozorovatelný jako sloup zeleného světla mířící k zenitu.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: www.avcr.cz

Profesor Miroslav Trnka hostem Studia ČT24

Přetrvávající sucho je stále žhavým tématem pro česká média. Hostem Studia ČT24 byl profesor Miroslav Trnka, který hovořil nejen o smyslu a přínosu aktuálně vyhlášené druhé vlny dotačního titulu Dešťovka, ale také suchu zemědělském, hydrologickém a o jeho dopadech.

Rozhovor je ke stažení zde , stopáž 8:15 – 15:32

Zdroj: ČT24

Sucho, i když prší

Česko trápí sucho, potoky a řeky vysychají, samosprávy vydávají zákazy odběru vody z koryt řek a potoků. MŽP v této souvislosti představilo podrobnosti dotačního programu Dešťovka. Na využití dešťové vody vyčlenilo 240 mil. Kč.
Hostem Událostí ČT24 byl dr. Jan Hollan, který hovořil o suchu, ale zejména o úsporách vody.

Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: ČT 24

Stejné klima jako v Chorvatsku? Jen bez moře a pinií, míní expert

Co se děje v krajině, co se v ní nejspíš stane a jak takové poznatky vhodně využít. To je v kostce náplň práce brněnského Ústavu výzkumu globální  změny AV ČR a současně tématem rozhovoru, který poskytl profesor Miroslav Trnka iDnes.cz.

O suchu na jižní Moravě, o projevech klimatické změny a také o tom, jak se mění jihomoravská příroda, co se s ní děje, kam se mohou problémy se suchem ubírat a také o dalších extrémech se dočtete v rozhovoru zde  

Zdroj: iDnes.cz

Vláda jedná o koncepci ochrany před suchem – ČT24

Jedním z bodů dnešního jednání vlády je návrh Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky, který předkládají ministr zemědělství a ministr životního prostředí. Koncepční materiál vznikl jako reakce na aktuální výskyt epizod sucha. Přináší mj. rozsáhlou analýzu situace se zdroji pitné vody, která dosud v ČR chyběla, a návrhy konkrétních opatření.

Pro Studio ČT24 se k otázkám, na jaké změny se musí ČR připravit a jaká opatření by měl stát přijmout, vyjádřil profesor Miroslav Trnka.

Rozhovor je ke stažení zde, stopáž 12:15 – 21:12 min

Zdroj: ČT24

Vědci objasnili příčiny hladomoru v Evropě v 9. století (The Economist)

Časopis „The Economist“ si všímá práce širokého týmu sestaveného prof. Ulfem  Büntgenem (CzechGlobe), který izotopovou analýzou v kombinaci s dalšími technikami objasnil příčinu studených let a hladomoru v Evropě v první polovině 9. století, známého z dobových kronik. Podle prof.  Büntgena stojí za touto dočasnou změnou klimatu mohutný výbuch sopky Katla na Islandu, o které dosud neexistoval žádný záznam.

Díky povodni z roku 2003 se 35 km od zmiňované sopky odkryly zbytky lesa z 9. století  a ty se ukázaly být důležitým materiálem pro rekonstrukci historických událostí souvisejících s klimatem. Izotopová analýza letokruhů odhalila dvojnásobné množství radioaktivního izotopu uhlíku 14C  v letokruzích stromů v konkrétním roce a porovnání s další popsanou historickou událostí ukázalo, že k erupci sopky došlo v roce 822. Právě tento výbuch způsobil protržení a tání ledovce nad sopkou a následná povodeň les „pohřbila“.

Celý článek je k dispozici zde  

Premiér Sobotka k problematice sucha (brífink)

Návštěva premiéra Bohuslava Sobotky v CzechGlobe, na které společně se zástupci Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva zemědělství ČR a Agrární komory ČR diskutoval s odborníky z CzechGlobe o naléhavém tématu probíhající  klimatické změny a jejím nejvýraznějším projevu u nás – suchu, byla zakončena tiskovou konferencí.

Záznam tiskové konference je ke stažení zde , stopáž od 13:22 min.

Zdroj: ČT 24

Premiér Sobotka navštívil CzechGlobe (média)

21. července navštívil pracoviště CzechGlobe premiér Bohuslav Sobotka.  V průběhu jednání s vědeckými pracovníky z CzechGlobe, kterého se zúčastnili také zástupci Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva zemědělství ČR a Agrární komory ČR, se hovořilo především o naléhavém tématu probíhající  klimatické změny.

Klimatická změna se ve světě projevuje různými způsoby, v České republice je jejím zásadním a nejvýraznějším projevem sucho. V této souvislosti se hovořilo o projektu Intersucho, který kromě monitoringu využívaného především státní správou, přináší také předpovědi důležité pro sektor zemědělství.

Návštěvu premiéra monitorovala také média:

http://www.avcr.cz/cs/pro-media/aktuality/Premier-Bohuslav-Sobotka-navstivil-CzechGlobe/

https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/premier-sobotka-jednal-v-jihomoravskem-kraji-o-problemu-sucha-i-tezbe-sterkopisku--158509/

https://twitter.com/slaveksobotka/media

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Premier-Sobotka-navstivi-Jihomoravsky-kraj-496716

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/2188141-sobotka-sucho-postihlo-nejvic-jih-moravy-zemedelci-meli-dostat-penize-na-adaptacni

Žhavé změny klimatu

Nejteplejší po sobě jdoucí tři roky v historii měření, teplotní rekordy, nejteplejší a nejsušší období v Itálii za posledních dvě stě let. Požáry, obrovské ztráty v zemědělství, sníh v metropolích Latinské Ameriky…  Kam až mohou vyústit změny klimatu?

K tématu se v  pořadu  České televize HORIZONT 24 vyjádřil prof. Michal V. Marek.
Ke stažení zde , stopáž 16:45 – 24:40
Zdroj: ČT 24

Prognózy na další desetiletí: sucho, vysoké teploty i jiný charakter krajiny

To, co bylo doposud dvacetileté sucho, bude podle prognóz nejspíš v příštích dekádách suchem běžným, vyskytujícím se jednou za pět let. „Musíme počítat s tím, že období sucha budou trvat déle a také povodně mohou být extrémnější“, upozornil profesor Miroslav Trnka v rozhovoru, který poskytl časopisu SOVAK. Změna klimatu tak podle něj přinese nejen změnu výskytu sucha, ale i extrémně vysokých teplot, dopadne na vegetaci, škůdce, ryby či hospodářská zvířata a ovlivní nejspíš i charakter krajiny.

Celý rozhovor je ke stažení zde (895,8 KB)

Zdroj: SOVAK č. 7-8/2017

Změní USA svůj přístup k Pařížské dohodě o klimatu?

O aktuálním dění v USA v souvislosti s případnou změnou přístupu prezidenta Donalda Trumpa k Pařížské klimatické dohodě z roku 2015, hovořil v Českém rozhlase -  Radiožurnál profesor Miroslav Trnka. Rozhovor je k dispozici v archivu celodenních záznamů mezi 12:08 a 12:30 zde

Zdroj: Český rozhlas - Radiožurnál

Zrychlující se vymírání druhů

Nejnovější studie vědců a ochránců životního prostředí tvrdí, že lidstvo aktuálně zažívá šesté masové vymírání živočišných druhů v dějinách planety Země. Nepříznivý trend mohou podle autorů studie zvrátit pouze rychlá opatření. Někteří vědci však upozorňují, že studie nebere v potaz rostoucí populace některých druhů.

K tématu se v pořadu  České televize HORIZONT 24 vyjádřil prof. Pavel Kindlmann. Ke stažení zde

Zdroj: ČT 24

Kdy Česko schválí klimatickou dohodu?

Na pátý pokus  poslanci dali šanci Pařížské dohodě o změně klimatu. Podpořili ji v prvním čtení a hlasovat o ní budou ještě v září. Tématu se věnoval interaktivní zpravodajský pořad Devadesátka ČT 24, tentokrát s přímým vstupem z laboratoří CzechGlobe .

Rozhovor s dr. Karlem Klemem je ke stažení zde

Zdroj: ČT 24

Pařížská klimatická dohoda ve sněmovně II.

Poslanci Parlamentu ČR již čtyřikrát nepropustili Pařížskou klimatickou dohodu k projednávání výborům. Podaří se jim to na popáté?

Tématu se věnovalo také Studio ČT24, jehož hostem byl prof. Michal V. Marek. Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: ČT 24

Pařížská klimatická dohoda ve sněmovně

Poslanci Parlamentu ČR již čtyřikrát nepropustili Pařížskou klimatickou dohodu k projednávání výborům. Podaří se jim to na popáté?

Tématu se věnovalo také Studio 6 ČT24, jehož hostem byl dr. Jiří Kolman. Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: ČT 24

Kritické sucho v Česku se prohlubuje

Reportáž v hlavním zpravodajství TV Prima se věnovala kritickému suchu, které aktuálně na našem území panuje. V reportáži byl představen také projekt Intersucho, který se věnuje předpovědím intenzity sucha a využívá k tomu pět meteorologických modelů. Předpovědět sucho je mnohem komplikovanější než ohlásit, že přijde déšť. Sucho totiž nezaznamenají žádné radary….

Reportáž je ke shlédnutí zde

Zdroj: TV Prima

Předpovědět sucho je věda, odborníci kombinují informace z pěti modelů

Problematiku sucha neřeší pouze zemědělci a vodohospodáři, ale dlouhodobě se jí zabývají i vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Web intersucho.cz mapuje stávající stav, ale nabízí rovněž predikci dalšího vývoje.

Jak uvádějí Petr Štěpánek a Pavel Zahradníček, využívají k tomu pět předpovědních modelů. Proč používají pět předpovědních modelů, proč se mezi sebou některé modely v některých dnech liší a jindy se shodují a jaké meteorologické proměnné do výpočtu vstupují? O tom se dočtete  zde

Zdroj: Novinky.cz

Jak se dělá předpověď o suchu? "Soupeří" pět modelů

Lidé, které zajímá, jak velké sucho je a bude v nejbližších dnech, najdou informace na webu www.intersucho.cz - projektu Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Vědci zde pracují s pěti předpovědními modely a každý den aktualizují předpověď pro celou republiku. Předpovědi využívají především zemědělci a je užitečná i pro všechny ostatní, kteří s vodou pracují. Vědci však upozorňují, že se může stát, že jednotlivé předpovědní modely se od sebe výrazně liší, řekl jeden z tvůrců projektu Petr Štěpánek.

Celý článek publikovaný na portálu Týden.cz je ke stažení zde

Zdroj: www.tyden.cz

České deště pro Německo

Vydatné srážky, které zasáhly Čechy koncem června, s letošním suchem nepomohou. Voda se u nás neudrží. Vydatné srážky potvrdily dlouhodobé prognózy odborníků, že extrémních jevů bude u nás přibývat.

K tématu aktuálního sucha a vydatných srážek se v článku publikovaném v Lidových novinách vyjadřují také vědci z CzechGlobe. Profesor Žalud upozorňuje na to, že sucho a povodně jsou dvě strany jedné mince a musí se brát jako jeden celek. Také upozorňuje na to, že intenzivní srážky se suchem, které trápí především zemědělce, nepomohou. Voda nestihne vsáknout a steče po povrchu.

Deficit vody v půdě, zejména v jižních oblastech republiky, potvrzuje také dr.  Štěpánek. Za hlavní důvod přitom zmiňuje pokles hladiny spodní vody a její nedoplňování, zápornou vodní bilanci, nezadržování vody v krajině a také špatné hospodaření s půdou.

Článek je k dispozici zde

Zdroj: Lidové noviny

Čeští vědci ve speciálních sklenících simulují atmosféru budoucnosti. V Česku může být za 70 let počasí jako na Jadranu

Zemědělci, lesníci a vodohospodáři opět čelí suchu, které se každý rok opakuje a je stále delší. V Česku přitom už od 90. let působí skupina vědců, nyní pod hlavičkou CzechGlobe, která globální oteplování studuje a dává rady, jak mu čelit. Ústav výzkumu globální změny sídlící v Brně je jedním z pracovišť Akademie věd ČR a sucho je už řadu let jeho hlavním tématem.

Právě sucho je stěžejním tématem článku publikovaném v Hospodářských novinách. Článek představuje CzechGlobe  jako výjimečné pracoviště ve středoevropském a východoevropském regionu a evropské centrum excelence.

Článek se věnuje Ekosystémové stanici v Domanínku, kde se v experimentálních růstových komorách simuluje klima, které zde může být do roku 2100. Seznamuje  čtenáře s Atmosférickou stanicí v Křešíně, s Ekosystémovými stanicemi  v Třeboni a na Bílém Kříži, s výzkumy, které probíhají v metabolomické a izotopové laboratoři v Brně a také s leteckou laboratoří dálkového průzkumu Země.
Portály www.intersucho.cz a www.klimatickazmena.cz jsou představeny jako nástroj, prostřednictvím kterého mohou výsledky vědců z CzechGlobe využívat odborníci i široká veřejnost.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: Hospodářské noviny, iHned

Bouřky a vedra ničí půdu, rostliny v proschlé zemi nemají co pít

Neprší, a když už, tak voda odteče nebo se vypaří. Jižní Morava se potýká s mimořádným suchem. Obce zakazují zalévání, zemědělci už mají na mnoha místech zničené obilí.

To je obraz dnešních dnů. Je zřejmé, že sucho potrápí nejen zemědělce, ale zkomplikuje také každodenní život. K tématu se v článku publikovaném na iDnes vyjádřili kolegové prof. Zdeněk Žalud, Doc. Petr Hlavinka a Dr. Pavel Zahradníček.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: iDnes.cz

Výzkum změny klimatu – sucho

Článek publikovaný na portálu Akademie věd  ČR se věnuje problematice výzkumu klimatické změny a jejich dopadů – zejména sucha – v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Článek, jehož jednotlivé kapitoly se skrývají pod titulky Sucho, České sucho, Sucho a co dál?, Máme tu sucho? je ke stažení zde
 

Zdroj: www.avcr.cz

Čeští vědci budou v Panamě, Vietnamu a Ghaně měřit, jak pralesy vstřebávají CO2.

Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR jsou ve svých výzkumných aktivitách souvisejících se změnou klimatu aktivní také v mezinárodním měřítku. Čerstvě získali podporu milion dolarů od panamské vlády, před časem stejnou sumu od vietnamské, za které vybudují stanice měřící schopnost tropických lesů vázat oxid uhličitý. Podobný projekt chystají také v africké Ghaně.

Jak bude výzkum na zahraničních teritoriích probíhat? O tom v článku hovoří Doc. Dalibor Janouš.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: iHned.cz

Dr. Pavel Zahradníček hostem Radiofóra ČRo Plus

Českou republiku trápí intenzivní sucha a úbytek vody. Máme se připravit na nové klima? Jak se sucha projeví na cenách vody? Mělo by se platit za vodu z vlastní pumpy? Hospodaříme s vodou správně? A jaký vliv na úbytek vody má suchá krajina? Můžeme proces zvrátit, nebo jsme závislí na deštích?
Nejen na tyto otázky odpovídal v pořadu  Radiofórum Českého rozhlasu Plus Dr. Pavel Zahradníček.

Záznam rozhovoru je ke stažení zde   12:33 – 13:00 Radiofórum

Zdroj: Český rozhlas Plus

Je extrémní sucho, řekl v Rozstřelu klimatolog

Česko čelí extrémnímu suchu a minimálně v příštích dnech se na tom nic nezmění. V diskusním pořadu Rozstřel na téma horkého počasí to uvedli meteorolog Jan Šrámek a bioklimatolog Petr Hlavinka, podle kterého se budou muset lidé na podobná období připravit a změnit hospodaření s vodou.

Petr Hlavinka mimo jiné uvedl, že především jižní Morava a střední, západní a jižní Čechy zažívají výjimečné až extrémní sucho. „V tuto část roku v regionech, které jsou tak zasaženy, se jedná o mimořádné hodnoty. Zásoba vody v půdě je o 60 milimetrů vodního sloupce nižší, než by tam v tuto dobu mělo být,“

Záznam pořadu je ke stažení zde

Zdroj: iDnes.cz

Česko bez vody - TK

„Zásoby spodních vod se u nás výrazně snížily, studny jsou mnohde na suchu. A bude hůř. Průměrná roční teplota vzduchu v ČR by se měla do roku 2030 zvednout zhruba o jeden stupeň, o 20 let později by u nás mohlo být podle některých prognóz klima jako ve Středomoří“, těmito slovy uvádí Týdeník Květy své téma týdne „Česko bez vody“.

Rozhovor k aktuálnímu tématu poskytl profesor Miroslav Trnka, který říká: „Budeme se muset vypořádat s následky, které všechny nebudou příjemné“.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj. Týdeník Květy

Otepľovanie je fakt. Treba sa naň pripraviť

Uplynulé tři roky byly oproti průměrným teplotám   téměř o dva stupně vyšší, říká doc. Petr Hlavinka v rozhovoru pro slovenský deník SME.
O variabilitě klimatu, vyšších teplotách, srážkových deficitech a dlouhodobých trendech více v rozhovoru zde
 

Zdroj: SME.sk

Extrémní teploty a sucho – ČT 24

Tématem interaktivního zpravodajského pořadu Devadesátka ČT 24, jehož hlavním hostem byl profesor Michal Marek byly extrémní teploty a sucho.
Jak v období sucha hospodařit s vodou? Jak velké horko a sucho lze očekávat v nadcházejícím létě? A jakými efektivními kroky lze bojovat proti oteplování planety? Také těmto otázkám se Devadesátka věnovala.

Pořad je ke stažení zde

Zdroj: ČT 24

Velká mapa sucha odhaluje zásadní problém České republiky

Od roku 2012 do roku 2016 se v České republice vyskytlo 16 extrémů počasí, které poškodily zemědělství. Povodně, mrazy, holomrazy, jarní mrazíky, ale především sucho. Z 16 zmíněných extrémů to bylo hned devětkrát.

Kde bude sucho největší a které  oblasti naší republiky na tom budou naopak relativně dobře? Detailní informace může každý zdarma získat na webu www.intersucho.cz. Právě tento portál je dnes nejdůležitějším zdrojem praktických informací o suchu. Na starost ho má tým Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Postupující sucho v JM kraji – aktuální stav

Sucho se v posledních třech týdnech výrazně prohloubilo a rozšířilo, na portálu www.intersucho.cz téměř celá republika „svítí“ červeně. Některé vesnice na jižní Moravě vydávají opatření proti  plýtvání vodou. O aktuálních podmínkách v Jihomoravském kraji a o dopadech na právě pěstované plodiny hovořil  ve Studiu ČT 24 profesor Zdeněk Žalud.

Záznam pořadu je k dispozici zde

Zdroj: ČT 24

Týden vody – speciál ČRo

Končí vodní blahobyt? Přestává být voda celosvětově samozřejmostí? Bude skutečně zdrojem konfliktů a je voda nad zlato? Tyto otázky si klade projekt Českého rozhlasu Týden vody

Hostem speciálu byl také kolega Doc. Petr Hlavinka, který mimo jiné zmínil, že z dlouhodobého hlediska narůstá počet dní, kdy jsou rostliny stresovány nedostatkem vláhy. Že by svět vysychal, by ale neřekl, protože je to spíše regionální otázka.
V reportážním vstupu prof. Miroslav Trnka hovořil o aktivitách projektu TriDanube, který se snaží zemím středoevropského regionu nabídnout nástroj, který bude schopen monitorovat sucho v celé oblasti, dělat určité typy předpovědi a současně vytvářet archív dopadů sucha.

Pořad je ke stažení zde

Zdroj: Český rozhlas

Atmosférická stanice v Křešíně námětem reportáže magazínu Leonardo

Daleko od rušných silnic u obce Křešín na Pelhřimovsku se do výšky čtvrt kilometru tyčí nejvyšší vědecká stavba u nás – ta poskytuje vědcům informace o vyšších vrstvách atmosféry. Kvůli údržbě se musí vědci zhruba jednou za měsíc vydat až na vrchol – a právě to bylo námětem reportáže magazínu Leonardo Českého rozhlasu Plus.

Reportáž je ke stažení zde , stopáž 10:12 – 14:40 min.

Zdroj: Český rozhlas Plus

Z vrchu čtvrt kilometru vysokého stožáru je vidět přes půl republiky

Kam se hrabou rozhledny a věže kostelů. Nejvyšší novodobá stavba v České republice měří čtvrt kilometru. Jedná se o stožár atmosférické stanice Křešín poblíž Košetic na Pelhřimovsku. Unikátem je vybavená laboratoř 230 metrů nad zemí.
Sleduje se tu výskyt a dálkový přenos skleníkových plynů, vybraných znečišťujících látek a základních meteorologických charakteristik. Měří se tu kromě CO2 a metanu například  i množství ozonu, rtuti či aerosolů v atmosféře.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: iDnes.cz

U Pelhřimova je nejvyšší stavba, je to stožár

Atmosférická stanice v Křešíně u Pacova je nejvyšší stavbou, která u nás byla postavena po roce 1989. „Stožár“ měří úctyhodný čtvrt kilometr. Také proto se stal námětem pořadu „Česká nej“ na Playtvak.cz. Kromě technických parametrů reportáž představí i účel, za kterým byl postaven a jeho využívání ve vědě.

Video je ke shlédnutí na zde

Zdroj: Playtvak.cz

Sucho – ústřední téma časopisu A/Věda a výzkum

Ústředním tématem právě vycházejícího druhého čísla populárně-naučného časopisu Akademie věd ČR s názvem A / Věda a výzkum je sucho jako důsledek probíhající klimatické změny. Téma, s nímž souvisí nejen stav životního prostředí, účinnost zemědělství, dostupnost základních životních potřeb, ale také otázka národní bezpečnosti.

Průvodci tématem (str. 14 – 23)  jsou Michal V. Marek, Zdeněk Žalud a Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe).

Časopis je ke stažení zde

Zdroj: A/Věda a výzkum

Šest bilionů každý rok. Tak cenná je česká příroda, spočítali klimatičtí vědci.

Pokud nechceme v budoucnu vynakládat obří sumy na likvidaci škod spojených se změnou klimatu, musí česká města podle odborníků lépe zvládat vlny veder či přívaly dešťů.

Proč je důležité připravit na projevy klimatické změny právě města? Co je největší problém českých velkoměst? Jaká opatření mohou být prevencí horkých vln? Proč potřebujeme sledovat, jestli se investovat do přírody vyplatí? Jak vnímá otázku klimatických změn česká populace?
Nejen na tyto otázky odpovídal v rozhovoru pro iDnes.cz Dr. David Vačkář.

Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: iDnes.cz

Rozhodnutí prezidenta Trumpa bylo politické. Je osamělý ve svém postoji, říká bioklimatolog o odstoupení USA od Pařížských dohod

Poslední tři roky byly podle klimatologů vůbec nejteplejší za desítky let. Odchod USA od Pařížské klimatické dohody označují světoví státníci za nešťastný, politováníhodný nebo velké zklamání. Reakce jsou jednotné celosvětově. „Je potřeba vnímat, že to rozhodnutí bylo politické,“ říká profesor Miroslav Trnka.

Hostem vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál k tomu tématu byl profesor Miroslav Trnka.

Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: Český rozhlas Radiožurnál

Odstoupení USA od dohody prý může přidat k oteplování 0,3 stupně

Odstoupení Spojených států od pařížské dohody o ochraně klimatu je bezesporu tématem dne, ke kterému se vyjadřuje řada osobností. Prostor vyjádřit svůj názor na zpravodajském serveru ČTK www.ceskenoviny.cz dostali také kolegové – profesor Michal V. Marek a profesor Miroslav Trnka.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: ČTK

Miliardy ľudí čoskoro zažijú nevídanú klímu

Klimatická změna probíhá nad pevninou rychleji než nad oceány. Téměř polovina dnešní populace zažije podnebí, jaké neznáme.

Ještě před rokem 2050 mohou být miliardy lidí  svědky nevídaných podmínek, které se vymykají jejich každodenním zkušenostem. Podle vědců k této situaci nemusí dojít, pokud se podaří udržet oteplování v limitu 2oC.
Celý článek kolegy Dr. Alexandera Ače publikovaný v Sme.sk je ke stažené zde

Zdroj: https://sme.sk

Od revoluce nic vyššího nepostavili

Pohled ze země směrem nahoru ke špici stožáru bere dech. A vyvolává i obavy: Nekýve se to nahoře moc? Nebude mít člověk závrať? Ale kdepak. Jak prověřili reportéři MF DNES, při pěkném počasí neplatí na atmosférické stanici Křešín, nejvyšší stavbě v Česku zbudované po roce 1989, ani jedno.           

Reportáž z nejvyšší novodobé stavby v Česku – Atmosférické stanice v Křešíně u Pacova je ke stažení zde

Zdroj: MF Dnes

Cena a produkce potravin závisí na klimatické změně?

O cenách potravin a zemědělské produkci, potravinové bezpečnosti či o posunu zemědělských oblastí v souvislosti s probíhající klimatickou změnou hovořil v Radiu Z profesor Miroslav Trnka.
Záznam rozhovoru je ke stažení zde

Zdroj: Radio Z

O suchu v pořadu Českého rozhlasu Co vy na to?

Hostem pořadu „Co vy na to?“ Českého rozhlasu byl 17. května  profesor Miroslav Trnka. Záznam rozhovoru o suchu, dostatku či nedostatku vody v krajině, o možnostech adaptací s využitím přehrad či nádrží a také o tom, co aktuálně potřebujeme v krajině vytvářet je ke stažení zde

Zdroj: Český rozhlas

15 let od dokončení Úmluvy OSN o klimatických změnách

Před 15 lety dokončili experti text rámcové Úmluvy OSN o klimatických změnách. V lednu 2005 ji ratifikovalo 189 zemí. Smlouva má významně přispět k ochraně klimatického systému Země a omezit globální oteplování.
Jaké je hlavní poselství, na jakých principech je Úmluva založená? Nejen o tom, ale také o navazující Pařížské dohodě  hovořil ve Studiu ČT 24 kolega Dr. Alexander Ač.

Pořad je ke shlédnutí zde
(stopáž 20:31 – 26:35)

Zdroj: ČT 24

Hyde Park Civilizace (Den Země)

Vymírají živočišné druhy, roste počet lidí, ubývá deštných pralesů i ledovců, zvyšuje se celková teplota. Jak se chováme ke své planetě? A jak bychom se měli chovat? To vše bylo tématem pořadu Hyde Park Civilizace na Den Země - s  profesorem Karlem Pavelkou, odborníkem na dálkový průzkum Země z ČVUT, oceánologem, docentem Zdeňkem Kukalem. a také  s profesorem Pavlem Kindlmannem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který mimo jiné říká: „Současné vymírání druhů je drastické ve srovnání s vymíráním druhů v historii naší planety. A poprvé je způsobeno živou bytostí. Která se navíc považuje za inteligentní.“

Celý pořad je ke shlédnutí na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/217411058090422/

Zdroj: ČT 24

Extrémní počasí a změny klimatu

Jedním z hostů pořadu 90´ČT 24 věnovanému extrémnímu počasí a změnám klimatu byl také dr. Pavel Zahradníček.

Jak v současnosti vnímat počasí, které běžně nazýváme aprílové? Je toto počasí standardní nebo něco, co můžeme považovat za extrémní a tento extrém se bude nadále prohlubovat? Jedná se o typický důsledek globální změny ve středoevropském regionu? O tom a také o suchu a zadržování vody v krajině v rozhovoru zde

Zdroj: ČT 24

Kam sa ženieš, ľudstvo?

V souvislosti se vzestupem tendencí popírat úlohu člověka ve změnách klimatu se kolega Dr. Alexander Ač zamyslel nad tím, kam máme jako lidstvo nakročeno.

Celý článek je ke stažení zde

 Zdroj: Pravda.sk

Vesnice na suchu. Vydatnější zdroje zajistí vodu, ale dražší.

Ani letošní, na sníh vcelku bohatá zima nezažehnala hrozbu sucha a s ní riziko, že některé vesnice Olomouckého kraje přijdou o zdroje pitné vody. Plán na napojení na vodohospodářské sítě spoléhající na vydatnější vodní zásoby tu přesto příznivce nemá. Voda by totiž podražila a to se lidem nelíbí.

 Odborníci však varují, že spoléhat se jen na lokální zdroje vody nemusí být dlouhodobě udržitelné řešení. S měnícím se klimatem přestávají platit zkušenosti předchozích generací.

 Vyjádření profesora Miroslava Trnky je k dispozici v přiloženém souboru.

 Zdroj: Olomoucký deník

Boj se suchem (Události v regionech)

Některé toky na jižní Moravě klesají na hranici sucha. Nejhorší situace je v lužních lesích na Břeclavsku. Právě proto do nich nechalo Povodí Moravy natéct vodu z Novomlýnských nádrží. A to nejvíce za posledních devatenáct let.
K aktuální situaci a obavám ze sucha se v pořadu vyjádřil také kolega dr. Alexander Ač.

Rozhovor je ke shlédnutí zde

Zdroj: ČT24

Žít lidstvo jako Češi, potřebuje tři Země - LN

Osmdesát procent obyvatel  žije v zemích, které nejsou schopné zajistit energetickou dodávku z vlastního území, říká v rozhovoru pro LN David Vačkář z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Podle něj jsme v ekologickém bankrotu.

Co je to ekologický bankrot? Jak se počítá ekologický dluh a jak se prohlubuje? Jak se projevuje klimatická změna ve městech a jak se na ni dá připravit? Odpovědi najdete v přiloženém rozhovoru.

Zdroj: Lidové noviny

Dopady sucha na zemědělce

Ve speciálním vysílání ČT24 věnovaném suchu a jeho dopadům na zemědělskou produkci ministr životního prostředí Richard Brabec hovořil o možných adaptacích a projektech, které mají pomáhat v době výskytu suchých epizod. Ve vysílání dále vystoupili zástupci zemědělské praxe a komentovali průběh sucha v posledních letech. K situaci se vyjádřil také kolega profesor Zdeněk Žalud.

Záznam reportáže je k dispozici zde

Zdroj: ČT 24

Světový den vody – ČT 24

Od roku 1993 je 22. březen „Světovým dnem vody“.  Voda není samozřejmost. Podle prognózy Světové zdravotnické organizace (WHO) bude v roce 2025 polovina populace žít v oblasti s nedostatkem vody. Přitom denní minimální hygienická hranice spotřeby vody, kterou stanovila WHO, je 100 litrů na osobu.

Se spotřebou vody a jejím nedostatkem úzce souvisí obavy ze sucha. Na kterých místech v ČR se dají předpokládat problémy se suchem a druhé straně ve kterých oblastech je aktuálně více vody, než bývá v tuto dobu obvyklé? Jak se dá efektivně bojovat se suchem a předcházet mu?  O tom všem v rozhovoru   Studia 6 ČT 24 s prof. Miroslavem Trnkou.

Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: ČT 24

Výroční zpráva o změně klimatu – ČT 24

Rok 2016 byl nejteplejším v historii. Ve Výroční zprávě to uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). Globální teplota byla o 1,1 o C vyšší než byla před průmyslovou revolucí.  Vzestup teploty je plynulý a podle WMO bude tento trend  pokračovat i letos. V roce 2016 také dosáhla nejvyšší úrovně hladina oceánů, teplota oceánů dosáhla druhé nejvyšší úrovně v historii. Vzrostla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře a silné záplavy a sucha zasáhly značná území na planetě.

Co vzestup globální teploty způsobilo? Jaká je situace v České republice a jak se na dopady klimatické změny připravujeme? O tom hovořil host Studia 24 kolega dr. Pavel Zahradníček.

Rozhovor je ke stažení zde   Stopáž 16:05 – 23:38

Zdroj: ČT 24

Sněhu nebylo dost, zásoby podzemní vody se tenčí, varuje expert na sucho

Letošní zásoba vody ve sněhu nebyla tak vysoká, jak by se čekalo. Kvůli mrazům se navíc velká část vody sublimovala a během rychlého oteplení se tak nestačila vsáknout do hlubších vrstev půdy ani doplnit hladinu spodní vody. Na východě republiky na tom vegetační sezóna nebude dobře, řekl v rozhovoru pro iDNES.cz bioklimatolog Miroslav Trnka.

Celý rozhovor je ke stažení  zde

Zdroj: iDnes.cz

Sněmovna o pařížské klimatické dohodě – ČT 24

K debatě o ratifikaci pařížské klimatické dohody, která je namířena proti globálnímu oteplování se dnes poslanci vrátili už počtvrté. V minulosti její úvodní kolo 3krát  nedokončili.  Kritici dokumentu se obávají dopadu na průmysl, dopravu, zemědělství a také na každodenní život obyvatel. Jsou tyto obavy na místě? Nejen o tom hovořil host Studia ČT 24 kolega dr. Alexander Ač.

Rozhovor je ke stažení zde    stopáž  1:54 – 11:29

Zdroj: ČT 24

Spící gigant se opravdu probouzí. Neusne pak tisíce let.

Ještě donedávna se vědci domnívali, že nárůst hladiny oceánů o více než jeden metr do konce století nelze čekat. Nové poznatky však tento optimismus více než vyvracejí.

Dr. Alexander Ač ve svém článku shrnuje vývoj, jakým v posledních letech prošel pohled na problematiku klimatické změny a s ní související odtávání ledu v Antarktidě. Mimo jiné zmiňuje analýzu satelitních snímků, která prokazuje, že až 90 procent kontinentálních ledovců Západo-antarktického ledového štítu ustupuje – přičemž tuto část Antarktidy tvoří více než dva miliony kilometrů krychlových ledu. Přibývající množství dalších vědeckých poznatků o Antarktidě a také o oceánech, které ji omývají, připouští skutečnost výrazněji rychlejšího nárůstu hladiny světových oceánů.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: Deník Referendum

Příliš horká budoucnost

Na severním pólu bylo o Vánocích tepleji než v Česku, na Sahaře sněžilo. Opravdu planeta blázní? A může za to člověk?

O dopadech klimatické změny a třeba také o tom, proč bychom se měli zajímat o tání ledu v Arktidě a jak tento proces může ovlivnit oblast střední Evropy se dočtete v rozhovoru s profesorem Miroslavem Trnkou ve víkendové příloze MF Víkend -  Dnes.

Alpské skiareály bez sněhu? – ČT 24

Pavel Zahradníček z ÚVGZ se ve vysílání Studia 6 ČT 24 dne 21.2. 2017 vyjádřil ke studii švýcarských vědců, kteří předpovídají do roku 2100 úbytek sněhové pokrývky v Alpách až o 70%. Optimističtější studie předpovídají úbytek sněhu asi o 30%. Jaká bude skutečnost po roce 2050 (do té doby už nic neovlivníme) bude záležet na tom, podle jakého emisního scénáře se státy světa nakonec vydají. Celý rozhovor je ke stažení zde

Lidé ovlivňují planetu víc než příroda – ČT24

Hostem vysílání Studia 6 ČT 24 byl dne 17. února dr. David Vačkář. Tématem rozhovoru byla publikovaná vědecká práce  Australian National University, která tvrdí, že člověk způsobí změny klimatu 170 krát rychleji než příroda.

Jak silný je vliv lidských aktivit na pozemský ekosystém? Jak člověk konkrétně mění prostředí ve kterém žije? Na kolik si člověk přivlastňuje přírodní zdroje? Jaké jsou dopady změny klimatu na česká města a jaká je jejich zranitelnost? O tom všem v rozhovoru, který je ke stažení zde

Zdroj: ČT24

Chrobák v hlave FM

Publicistický pořad Chrobák v hlave FM se věnoval problematice globálního oteplování, klimatické změny a klimatické dohody. Hostem diskuzního pořadu byl  Dr. Alexander Ač, který společně s klimatologem prof. Lapinem a občanským aktivistou MUDr. Mesíkem diskutoval o minulosti, současnosti a budoucnosti světa v souvislosti s klimatickou změnou  a také o tom, jak se  dopady klimatické změny  politické elity snaží řešit či neřešit.

Pořad je ke stažení zde

Zdroj: Rádio FM

Sucho z klimatické změny? Na Česko už začíná doléhat, varuje profesor Žalud

Česká republika zažívá největší sucho za poslední půltisíciletí. Ohrožuje zemědělce i domácí produkci potravin. Nejvíc to cítí jižní Morava, které hrozí postupný přechod k polopoušti. Dá se tento trend zvrátit? Na tuto, ale i další otázky spojené s citelným oteplováním odpovídá v rozhovoru s Aktuálně.cz mezinárodně uznávaný expert profesor Zdeněk Žalud.

Rozhovor je ke stažení zde  

Zdroj:  Aktuálně.cz

Za smog mohou hlavně auta, musíme uvažovat, jak je omezit, říká klimatolog

Česko čelí smogu. V několika krajích byla vyhlášena regulační opatření.

Klimatolog Alexander Ač v pořadu Události, komentáře upozornil, že hlavním zdrojem znečištění je v současnosti automobilismus. „I když je spalování kvalitnější a auta jsou vybavena filtry, nárůst automobilové dopravy povede jednoznačně k častějším smogovým situacím. Dřív nebo později bude nutné tuto situaci řešit,“ poznamenal.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Česko hlásí smog – ČT 24

Silné mrazy a bezvětří způsobily, že téměř celou Českou republiku zahalil smog. Meteorologové v několika krajích vyhlásili regulaci. Aktuálnímu tématu se věnovaly také Události komentáře ČT24.
Hostem pořadu k tématu byl kolega Dr. Alexander Ač.
Téma událostí a rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: ČT 24

Prožíváme jednu z nejsušších period novodobé historie

Vodohospodářský časopis SOVAK přinesl ve svém lednovém čísle rozhovor s prof. Zdeňkem Žaludem. O aktuálních metodách monitoringu zemědělského sucha a o možnostech využití dalších informačních zdrojů, ale také o svém desateru adaptací na sucho hovořil člen týmu projektu Intersucho.

Rozhovor je k přečtení zde

Vláda schválila národní akční plán na změny klimatu – ČT24

Vláda schválila národní akční plán adaptace na změny klimatu. Strategický dokument má pomoci Česku vypořádat se například se suchem, povodněmi, ochránit lesy, vodní zdroje nebo zlepšit kvalitu zemědělské půdy a její schopnosti udržet vodu. Zvláštní opatření se mají týkat také budov, aby se lépe přizpůsobily klimatickým změnám.

Na přípravě strategického dokumentu se podílelo více než sto čtyřicet odborníků z veřejné, soukromé i akademické sféry. 50 prioritních opatření se 160 nejdůležitějšími úkoly vyjde na  více než miliardu korun.

Tématu národního akčního plánu adaptace na změny klimatu se věnovalo také Studio ČT24. Jeho hostem byl prof. Miroslav Trnka, který říká: „Národní akční plán má mít vliv na to, aby Česká republika dokázala očekávanému vývoji klimatu lépe odolávat, aby škody byly co nejmenší a aby potenciální přínos měnících se klimatických podmínek byl maximálně využit“. Pořad je ke shlédnutí zde   (prof. Trnka od 3:40 min.)

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Silný smog ovlivňuje i fotosyntézu

Jedním z témat Studia 6 dne 12. ledna 2017 byla kritická smogová situace v Pekingu, ale také nepříznivé hodnoty naměřené  v České republice, zejména pak v Moravskoslezském kraji.
O tom, jak silný smog ovlivňuje fotosyntézu hovořil kolega dr. Alexander Ač.

Rozhovor je ke shlédnutí zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Alexander Ač hostem pořadu Interview Plus (ČRo Plus)

Uplynulý rok 2016 se podle OSN stane opět tím nejteplejším v historii měření. Co nás čeká v roce 2017?  Máme bít na poplach  nebo není důvod k panice?  Jak se k životnímu prostředí postaví nový americký prezident Donald Trump, který v kampani popíral vliv člověka na změny klimatu? Také o tom v pořadu Interview Plus  Českého rozhlasu Plus 3. ledna hovořil  kolega dr. Alexander Ač. 

Celý rozhovor si poslechněte zde

Informace o tématech interview jsou k dispozici zde

Zdroj: www.rozhlas.cz

Teploty vyšší, stav vody nižší – takový je trend klimatu v Česku

Rok 2015 byl teplotně nadnormální, Česko postihlo historické sucho. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2015. Na území Česka spadlo pouze 79% normálního stavu srážek a to se projevilo na velmi nízkém stavu podzemních vod.

Byl rok 2015 abnormálním nebo budou letos statistiky vypadat podobně? Co predikují klimatické modely? Jaké dopady má a bude mít klimatická změna na české zemědělství? O tom hovořil v programu Den v 60 minutách Českého rozhlasu Plus Dr. Petr Hlavinka.

Pořad je ke stažení zde

Zdroj: www.ceskyrozhlas.cz

Jak se projeví změna klimatu v ČR? Zimy budou jiné, říká klimatolog Zahradníček

Jak se v Česku projevují klimatické změny? V posledních 25 letech je výrazný trend v oteplování, poslední dva roky, 2015 a 2014, byly co do teplot rekordní. „Na začátku 19. století bylo průměrně o 1,5 stupně méně než je teď,“ říká Pavel Zahradníček z CzechGlobe. A předpokládá se, že průměrné teploty ještě porostou.

Jak se budou klimatické změny u nás projevovat? Přečtěte si ve článku publikovaném na portálu ekolist.cz

Zdroj: www.ekolist.cz

Řešení sucha je důležitou výzvou

Podstatou mezinárodní konference „Jak připravit Českou republiku na změnu klimatu?“, konané 10. listopadu pod záštitou předsedy vlády Bohumila Sobotky a ministra zemědělství Mariana Jurečky v aule Mendelovy univerzity v Brně, bylo pozvat k diskusi významné zástupce a osobnosti zemědělské praxe, akademické sféry a veřejné správy.

Cílem setkání bylo zároveň získat názory těchto skupin na problematiku dopadů a především adaptací na změnu klimatu v zemědělství, lesnictví a vodohospodářství.

Akci inicioval Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, evropské centrum excelence.

Článek dále popisuje program konference, věnuje se tématům klíčových přednášek a poměrně atypickému novému prvku konference – možnosti účastníků vyjádřit se k jednotlivým příspěvkům prostřednictvím elektronického hlasování.

Řešení sucha je důležitou výzvou

Zdroj: PRÁVO

Vědci připravují Česko na změnu klimatu

V roce přijetí „Pařížské dohody", kterou dosud podepsalo 192 účastníků Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (z nichž 101 ji již ratifikovalo), zpracovávají čeští badatelé vědecké expertizy, aby se Česká republika připravila na jednu z největších současných společenských výzev. Na otázky, jež jsou apelem pro vědce i představitele veřejného a soukromého sektoru hledali odpovědi účastníci konference „Jak připravit Českou republiku na změnu klimatu", kterou 10. listopadu 2016 připravily Ústav výzkumu globální změny AV ČR (ÚVGZ) a Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s Agrární komorou ČR a Státním pozemkovým úřadem. Nad akcí převzali záštitu předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr zemědělství Marian Jurečka.

Více informací o konferenci a rozhovor s prof. Miroslavem Trnkou jsou publikovány na stránkách Akademie věd ČR zde

Zdroj: www.avcr.cz

Jak připravit Českou republiku na změnu klimatu“ – Události v regionech ČT24

Postupné zvyšování teploty a snižování zásob vody v půdě – problémy, které se za pár let Česku nevyhnou. Shodlo se na tom na 150 odborníků, kteří se potkali na konferenci „Jak připravit Českou republiku na změnu klimatu?“ pořádané 10. listopadu 2016 v Brně.

Reportáž je ke stažení zde od 19:41 min. vysílání

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Klimatická změna zasáhne Česko naplno po roce 2040, potvrdili vědci a popsali její následky

Množství emisí v ovzduší nebude hrát do roku 2040 ve změně klimatu v Česku prakticky žádnou roli, bude však mít dramatický dopad na změnu směrem ke konci století. Uvedli to na základě modelů vědci z projektu CzechAdapt, který vznikl v brněnském Ústavu výzkumu globální změny.

Podle vedoucího projektu Miroslava Trnky je zřejmé, že čím víc emisí se bude vypouštět, tím bude území Česka teplejší, bude se zhoršovat vodní bilance a zvýší se riziko výskytu suchých období. Řekl to na dnešní konferenci na Mendelově univerzitě.

Více o dopadech klimatické změny a adaptačních opatřeních najdete v článku publikovaném na portálu České televize.

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Stožár u Košetic měří čtvrt kilometru. Krajina shora vypadá jako mapa

Pokud jezdíte z Prahy po dálnici D1, možná jste si přibližně kolem sedmdesátého kilometru po pravé straně všimli v dálce vysokého stožáru. Jde o jednu z nejvyšších staveb v naší zemi - Košetický stožár. A rozhodně se na něj stojí za to podívat i zblízka. Je totiž vysoký neuvěřitelných 250 metrů.

Reportáž o Atmosférické stanici Ústavu výzkumu globální změny  v Křešíně u Pacova si můžete přečíst zde

Audiozáznam je k dispozici zde  

Zdroj: www.rozhlas.cz

V platnost vstupuje pařížská dohoda o klimatu (ČT24)

Dnes začala platit klimatická dohoda z Paříže, do které se zapojilo přes 170 zemí světa. Ty slíbily, že nedopustí, aby se zvýšila teplota Země o více než 2oC. Závazky jsou různé. Česko stejně jako ostatní státy evropské „28“slíbilo, že sníží emise skleníkových plynů o 40%.
Je pařížská dohoda o klimatu, o které se mluví jako o přelomové, opravdu úspěchem?  Jaký vliv bude mít na Českou republiku, která zatím patří mezi země, které ji doposud neratifikovaly?
Poslechněte si rozhovor k tématu s prof. Michalem V. Markem v dnešním Studiu 6  ČT24.

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Deset tipů z Týdne vědy

Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v Česku, který zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy, workshopy, vědecké kavárny a mnohé další aktivity napříč celou republikou i všemi vědeckými obory. Přesto, že v názvu je slovo týden, ve skutečnosti trvá tato akce týdny dva.

Letošní, šestnáctý ročník, který začne v úterý 1. listopadu a skončí v neděli 13. listopadu, se ponese v duchu motta „Za hranice známého“.

Redakce vědy ČT24 vytipovala pro zájemce deset akcí, které rozhodně stojí za to vidět. Nechybí mezi nimi ani výstava CzechGlobe „O klimatu trochu jinak“ která se bude konat ve dnech 4. – 6. 11. 2016 v Praze.
Více informací zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Rekordní znečištění ovzduší na planetě Zemi

Lidstvo překročilo další hranici a bude se jen velmi těžko vracet zpátky, varují odborníci ze světové meteorologické organizace. Koncentrace CO2 ve vzduchu se totiž dostala přes 400 mikročástic na milion částic v atmosféře. Planeta Země se začíná dusit….
Právě to bylo jedním z témat vědeckého magazínu na ČT24  „Věda ČT24“. K tématu se v reportáži vyjádřil také kolega Dr. Alexander Ač.

Reportáž je najdete zde

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz

Dopady změny klimatu na zemědělství – ČT24

V prostorách AV ČR v Praze se dnes - 13. října koná seminář „Klimatická změna a její důsledky“. Jednou z prezentací budou také dopady změny klimatu na české zemědělství. K tématu se v ranním vysílání Studia 6 vyjádřil a o portálech intersucho.cz a klimatickazmena.cz hovořil prof. Miroslav Trnka.

Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz 

Pravda o klimatickej zmene

V komentáři publikovaném ve slovenském deníku Pravda kolega Alexander Ač argumentuje mimo jiné tím, že klíčovou součástí řešení problematiky globální změny je zpoplatnění všech fosilních paliv. To urychlí efektivní snížení jejich spotřeby, která je v současnosti příliš vysoká.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: www.pravda.sk

Letošní rok bude nejteplejší v historii měření, říká odborník na klimatické změny

Na většině meteorologických stanic v Česku, kde se měří teploty přes 30 let, v úterý šestým dnem po sobě padaly teplotní rekordy. Nové, předběžné údaje amerického úřadu NASA napovídají, že letošní rok bude celosvětově nejteplejší za dobu, kdy se vedou záznamy. Nepochybuje o tom ani Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Podle úřadu NASA bude letošní srpen rekordní a stane se v pořadí jedenáctým nejteplejším měsícem. Vědci naměřili teploty o skoro jeden stupeň Celsia nad průměrem. 

„Poslední tři roky každý představoval nový rekord a měsíční průměry v letošním roce jsou skutečně bezprecedentní. Dá se čekat, že i další měsíce budou nad normálem výrazně, takže letošní rok nepochybně bude nejteplejší za celou historii měření,“ upozornil Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ve vysílání Českého rozhlasu Plus. 

Záznam rozhovoru je k dispozici zde - pořad Den v 60 minutách, od 20:30 min záznamu

Zdroj: www.rozhlas.cz

Změny klimatu svědčí chorobám na polích. Je jich víc a jsou škodlivější

Úrodu na polích častěji napadají choroby, které se dřív v Česku nevyskytovaly, nebo jen výjimečně. Jejich šíření nahrávají výkyvy počasí spojované se změnou klimatu. „Ještě nedávno nová odrůda obilí odolávala chorobám i dekádu, teď sotva polovinu,“ říká Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.

Více k tématu najdete v rozhovoru , který poskytl Dr. Karel Klem deníku iDNES.cz

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz

Zemědělec má být správcem krajiny

V tradičně zemědělských, níže položených oblastech už teď zemědělci pociťují dopady změny klimatu, říká v rozhovoru pro sobotní vydání LN profesor Zdeněk Žalud.

Zimy jsou v níže položených oblastech prakticky beze sněhu. Znamená to, že ve sněhové pokrývce není zachytávána voda, která je důležitá pro doplnění podzemních vod v jarním období, současně chybí sněhová pokrývka. Jaro začíná stále dříve. Pozorujeme rovněž daleko výraznější výskyt zemědělského sucha, což je vůbec nejdůležitější problém, jehož dopady budeme se změnou klimatu řešit. Obecně přibývají extrémy, kromě sucha také přívalové deště, jarní mrazíky nebo vlny veder.

Rozhovor je k dispozici na digitální (placené) verzi LN http://www.lidovenoviny.cz/ a ke stažení zde

Zdroj: Lidové noviny

O změně klimatu a jejím dopadu na krajinu v ČRo Radiožurnálu

Hostem ranního interview ČRo1  Radiožurnálu byl 3. srpna profesor Miroslav Trnka. Hovořil nejen o změnách v krajině, ke kterým dochází v důsledku klimatické změny, ale také o možných adaptačních opatřeních i zkušenostech ze způsobu hospodaření našich předků, z nichž můžeme čerpat také v současnosti.

Záznam pořadu je ke stažení zde

Zdroj: Český rozhlas Radiožurnál (ranní interview)

Věda a etika?

Alexander Ač reagoval na pravdy, ale zejména polopravdy a nepravdy související s globální změnou, které se objevily v článku Miroslava Žáčka zveřejněného v Britských listech dne 21. 7. 2016.

Celý článek je ke stažení zde  

Zdroj: Britské listy

Znepokojivá vize podložená fakty. Klimatolog Ač popisuje Evropu za 20 let

Nedávno jej doma na Slovensku zařadili na soupisku nejvíc inspirativních Slováků, to se vědeckým pracovníkům nestává často. Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd patří mezi přední odborníky na klimatické změny. A nebojí se mluvit ani o tom, co nás nejspíš čeká za dvacet, třicet let: “Bezpečnostní, socioekonomická, finanční situace bude mnohem horší. Vlastně se to bude týkat všech aspektů lidského života. Bude to mnohem nejistější doba.” Jak k těmto závěrům dospěl?

První část rozhovoru je ke stažení zde  

Druhá část rozhovoru je ke stažení zde

 

Zdroj: http://neovlivni.cz , http://my89.cz

Vědci zjišťovali teplotu, jakou sálají ulice. Na chodníku je až padesát stupňů.

Jak se mění teplota stromů a trávníků s obsahem vody, jak moc jsou v létě rozpálené střechy a chodníky, jaká je situace v místech, kde stojí budovy či vegetace, nebo jaká je struktura zástavby z hlediska výšky.
To vše a mnoho dalších faktorů zjišťovali při leteckém skenování města pomocí špičkové snímací techniky vědci z brněnského pracoviště CzechGlobe, které se už několik let zabývá klimatickými změnami. Získané informace jsou totiž důležité pro urbanisty a architekty při projektování a koncipování rozvoje města.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: www.idnes.cz

V Brně se chystá výsostné území OSN. Mezi vědci.

Své výsostné území v Brně by brzy mohla mít Organizace spojených národů. Tento prostor může být součástí Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

O jednáních se zástupci Institutu Flores Univerzity spojených národů (UNU-Flores), podepsaném memorandu a dalších záměrech informoval Mgr. Jiří Kolman.

Článek je k dispozici zde a ke stažení zde

Zdroj: Mladá fronta Dnes

Lék na rozpálená města? Místo betonu stromy, fungují jako přírodní klimatizace, radí odborníci.

Praha potřebuje více zeleně, která funguje jako přírodní klimatizace města. Alespoň to vychází z návrhů pro hlavní město, ve kterých se aktéři zaměřili na udržitelné hospodaření s vodou, "zazeleňování" ulic nebo budování ekologicky šetrných staveb.

I tak na klimatické změny reaguje Strategie adaptace hlavního města Prahy. Strategii připravuje Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy společně s projektem UrbanAdapt, jehož koordinátorem je CzechGlobe.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: Aktuálně.cz

Vědecké ozvěny EXPO 2015 (MfD)

Na světové výstavě EXPO 2015 v Miláně se poprvé v historii představily čtyři vědecké ústavy Akademie věd ČR, mezi nimi i CzechGlobe. Vybrané exponáty doplněné o interaktivní prvky jsou nyní ke shlédnutí v prostorách Akademie věd v Praze na Národní třídě.

Této události se věnuje článek v MF Dnes ze dne 29. 6. 2016

Článek je ke stažení zde

Sucho v ČR – Dobré ráno ČT

8. června slaví  svátek Medard a známá pranostika k tomuto dni se týká deště. Snad i proto se v pořadu ČT Dobré ráno mluvilo také o suchu. Hostem pořadu byla dr. Lenka Bartošová z CzechGlobe. Ta objasnila nejen vznik pranostiky, ale poukázala i na to, že deště přišly letos s měsíčním předstihem.  A to vzhledem k tomu, že procházíme obdobím změny klimatu, není nic neobvyklého.

Dalším z dopadů klimatické změny, který v ČR pociťujeme,  je sucho. I když srážek neubývá, mění se jejich distribuce a zvyšuje se teplota, která podporuje vypařování. Voda tak nezůstává v půdě, ale odchází prostřednictvím vodní páry do ovzduší.

Má na této situaci podíl člověk a jak? Jaká adaptační opatření se navrhují?  Jak funguje portál intersucho.cz ? K čemu slouží výsledky výzkumu?  Nejen o tom v rozhovoru s Lenkou Bartošovou.

Rozhovor je ke stažení na:  http://www.ceskatelevize.cz/porady/10435049455-dobre-rano/416236100071057/video/  (Beseda- Sucho v ČR)

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Proč Mongolové nedošli do Čech a otočili se v Maďarsku? Odpověď našli klimatologové v letokruzích.

Historik Nicola Di Cosmo z Princetonské univerzity v USA a švýcarský klimatolog Ulf Büntgen ( působící také v CzechGlobe) přicházejí s revoluční verzí pozoruhodné a málo vysvětlené události. Sami nazývají své závěry "environmentální teorií". Analýzou letokruhů dřeva dospěli k závěru, že po sérii teplých let udeřila na začátku roku 1242 velmi tuhá zima. Po tání se louky v dnešním Maďarsku prakticky změnily v močály. Mongolové nemohli jezdit na svých koních a ani je neměli čím krmit.
Celý článek je ke stažení zde  

Zdroj: Aktuálně.cz

Článek, který byl k tomuto tématu publikován v Nature – Scientific Reports je ke stažení zde

Stromy jako přírodní klimatizace. Praha hledá způsoby, jak vyzrát na extrémy počasí.

Magistrát hl. m. Prahy spolu s IPR Praha dnes začal přípravu Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu. Zaměří se především na udržitelné hospodaření s vodou, „zazeleňování“ ulic nebo vytváření ekologicky šetrných staveb.

Klimatická změna vyvolává v posledních období častější extrémy počasí. Přívalové deště způsobují bleskové záplavy ve městech, častější sucha a vlny veder zase ohrožují zdraví lidí, poškozují vodní zdroje a infrastrukturu.„Musíme vytvořit účinnou městskou strategii, která nám umožní včas reagovat na změny klimatu a umožní předejít škodám, které mohou být těmito změnami způsobené,“ uvádí radní hl. m. Prahy Jana Plamínková. 

Hlavní město proto nyní ve spolupráci s IPR Praha a projektem UrbanAdapt připraví Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: www.iprpraha.cz

Dorazí do Česka středomořské klima a máme se ho bát?

Co je to tepelný ostrov a bude těchto míst v důsledku oteplování přibývat? Dorazí do Česka středomořské klima a máme se ho bát? Jaké scénáře píše klimatická změna pro české modely? Také na tyto otázky odpovídal dr. Pavel Zahradníček v Magazínu Leonardo Českého rozhlasu Plus 24. května  2016.

Rozhovor ke stažení je zde od 14:05 min.

Zdroj: Český rozhlas Plus

Vědecké Ozvěny EXPO 2015

Na světové výstavě EXPO 2015 v Miláně se poprvé v historii představily se svými expozicemi i čtyři ústavy Akademie věd ČR – mezi nimi i CzechGlobe. Jejich vybrané exponáty doplněné o interaktivní prvky teď mají možnost spatřit a vyzkoušet na vlastní kůži návštěvníci výstavy Ozvěny EXPO 2015, která byla v prostorách Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze zahájena 23. května 2016.

Jedním z exponátů na výstavě je i bioreaktor prezentovaný CzechGlobe, který by nám v budoucnosti mohl také pomoci při možném nedostatku potravin. Bioreaktor – jeho princip a další možnosti využití představil v reportáži Studia 6 České televize vysílané 23. 5. 2016 kolega Lukáš Rajsner.

Reportáž je ke zhlédnutí zde  

Zdroj: ČT24

Odborníci z CzechGlobe se vyjádřili k vládním návrhům řešení na zmírnění dopadů sucha a nedostatku vody v ČR

Jedním z bodů jednání vlády ČR dne 18. května měl být „Návrh opatření k omezení následků sucha a nedostatku vody v ČR a vyjádření finančních potřeb jejich realizace“, který předložil ministr zemědělství. I když projednávání tohoto bodu bylo přerušeno, sdělovací prostředky se tématu věnovaly po celý den a prostor v nich dostali i kolegové z CzechGlobe.

K vládnímu opatření proti suchu, na které by vláda měla přispět téměř 2,5 mld. Kč, se v ranním Studiu 6 vyjádřil prof. Zdeněk Žalud. Zmínil potřebu řešení problému jak hydrologického, tak zemědělského sucha. Hydrologickému suchu lze předcházet zlepšením stavu vody ve vodních tocích a nádržích. Zemědělské sucho lze pak zmírnit zadržování vody v krajině a na polích. K tomu může zemědělcům napomoci změna skladby pěstovaných plodin, která však ne vždy je pro ně ekonomicky výhodná. Možnou cestou řešení situace je podpora živočišné výroby, která by umožnila pěstovat plodiny na krmiva. Celý rozhovor je ke stažení zde ( Část „Vládní opatření proti suchu“)

Tématem večerního pořadu 90´ČT24 bylo sucho jako hrozba budoucnosti. Jedním z odborníků, který dostal prostor se k tématu vyjádřit byl prof. Miroslav Trnka. Za hlavní příčinu současného sucha označil zvyšující se teploty, růst spotřeby vody v krajině, přičemž srážky zůstávají v podstatě konstantní. I když sucho k našemu klimatu patří, poslední dekády jsou nezvyklé. Sucha jsou častější, trvají déle, doba mezi epizodami sucha se zkracuje. Umíme s vodou hospodařit, kde se nejvíce plýtvá? Je v lidských silách ovlivnit nebezpečí sucha z dlouhodobého hlediska? Poslechněte si celý rozhovor, který je ke stažení zde ( Sucho jako hrozba budoucnosti? Část II.  7:37 – 14:32 min)

„Zaostřeno“ – Český rozhlas PLUS

Pořad „Zaostřeno“ Českého rozhlasu Plus vysílaný 11. 5. 2016 se zaměřil na proces ratifikace pařížské klimatické dohody, ve které se země zavázaly, že v příštích desítkách let omezí emise natolik, že nastane rovnováha mezi množstvím vypuštěného a spotřebovaného oxidu uhličitého. Planeta Země by se navíc neměla oteplit více než o 2oC. Je to vůbec reálné, co to bude znamenat pro Českou republiku?

Vyjádřit se k tématu  a také k aktivitám CzechGlobe dostali prostor kolegové prof. M. Marek,  dr. A. Ač, Ing. J. Hanuš a K. Holouš.
CzechGlobe je v úvodu pořadu představen jako instituce zabývající se studiem dopadů klimatické změny, která disponuje sítí pozemních měřících stanic, ale také Leteckou laboratoří dálkového průzkumu Země.  Reportáž z letiště v Tuřanech a také následující diskuzi  k tématu ratifikace pařížské dohody z rozhlasového studia je ke stažení zde   

Zdroj: Český rozhlas Plus

Kvůli suchu porostou ceny potravin, miliony lidí se můžou dát do pohybu, říká bioklimatolog

Stavy podzemních vod v Česku se stále zhoršují, rekordní sucho by mohlo přijít, nezbývá nám nic jiného, než se na něj adaptovat, říká bioklimatolog Miroslav Trnka. Ve světě jsou podle něj stále častější sucha, která jsou intenzivnější. Zasáhnou prý i řadu oblastí důležitých pro pěstování potravin. Tvrdí přitom, že proto hrozí velké výkyvy v cenách potravin, které budou v chudších zemích fatální. Kvůli nedostatku vody by se mohly dát do pohybu miliony lidí.

Celý rozhovor vysílaný na Aktuálně.TV (DVTV) dne 6. května je ke stažení zde  

Zdroj: http://video.aktualne.cz/dvtv

CzechGlobe v Bruselu (AB)

Cílem semináře „Komplexní výzkum příčin a důsledků globální změny“, který se  konal 13. dubna 2016 v prostorách České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace (CZELO) v Bruselu, bylo představit výzkumnou infrastrukturu, vybrané výzkumné týmy a jejich výzkumné aktivity, stávající mezinárodní spolupráce a zejména příležitosti pro ty nové.
Informace o akci přináší Akademický bulletin.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: http://abicko.avcr.cz

Letošní léto zřejmě čekají vedra jako loni. Kvůli rekordně teplé zimě.

První tři měsíce letošního roku byly po celém světě rekordně teplé. Může se tedy snadno stát, že v létě zažijeme stejná vedra jako loni. V Česku sice pršelo, ale napadlo málo sněhu.
To jsou základní teze, kterým se věnuje článek v Hospodářských novinách ze dne 25. 4. 2016.

Česko do budoucna ohrožují především právě sucha, upozorňují odborníci. "Předpokládá se, že letošní léto by mohlo být opět sušší, protože byla poměrně teplá zima. A i když bylo srážek více než v minulých letech, napadlo málo sněhu," odhaduje dr. Pavel Zahradníček z CzechGlobe.

Článek je  ke stažení  zde   

Zdroj: Hospodářské noviny, www.ihned.cz

Klimatická dohoda z Paříže před procesem ratifikace

Proces ratifikace dohod sjednaných na velké podzimní klimatické konferenci COP 21 v Paříži se blíží. Od 22. dubna bude probíhat ratifikační proces finální smlouvy, která vstoupí v platnost tehdy, podepíše-li ji minimálně 55 zemí, jejichž emise představují alespoň 55% světových emisí skleníkových plynů.
Odsoudí světoví vůdci planetu k postupnému zániku? Jak přispěje k ochraně klimatu naše země? O tom, jaká je v Česku, Evropě i ve světě odborná i politická atmosféra před ratifikací dohody se diskutovalo 16. dubna v pořadu Natura Českého rozhlasu Plus. Jedním z diskutujících byl i kolega dr. Alexander Ač.

Diskuze pořad je ke stažení zde (ČR Plus – Natura, 16:35 hod.)

Zdroj: http://rozhlas.cz  

Zemědělci na startu sezóny – obrana proti suchu

Hlavním tématem Událostí v regionech (Brno) vysílaných dne 4. dubna bylo zahájení zemědělské sezóny. Kromě informací z brněnského veletrhu AGROTECH se téma věnovalo i problematice sucha, a to především v souvislosti s extrémním suchem, které Českou republiku zasáhlo v loňském roce.

Jaké vyhlídky mají zemědělci v letošním roce? V jaké kondici je půda po letošní zimě? Má půda dostatek vláhy? Kolik srážek musí spadnout a co se musí dít, aby se vláha udržela v půdě? Jsou opatření související s obranou proti suchu navrhovaná vládou dostatečná? O tom všem hovořila v brněnských Událostech  dr. Lenka Bartošová.

Rozhovor je k dispozici zde čas: 4:40 – 7:10

Zdroj: ČT24

Ochrání nový zákon národní parky dostatečně?

Březnové číslo časopisu Nature  publikuje v rubrice „Korespondence“  příspěvek prof. P. Kindlmanna, který si všímá dění kolem Národního parku Šumava, a to v souvislosti s hlasováním Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o návrhu zákona o národních parcích. Návrh zákona, který je rozumným kompromisem pro zachování biodiverzity, se ocitá pod tlakem regionálních politiků a místních samospráv. Ti se snaží omezit plochu chráněné jádrové zóny na 23% z navrhovaných a potřebných přibližně 50% celkové plochy Národního parku Šumava. Tyto snahy ospravedlňují zájmem o ekonomický rozvoj území, který počítá s rozvojem cestovního ruchu i nárůstem těžby. Příspěvek je ke stažení zde

Poručíme větru, dešti, teploměru i Číně. Zn.: nezávazně

„Pro mě byla Paříž významná v tom, že se lidstvo konečně přiznalo k hříchu. Ano, měníme planetu a měníme ji špatným směrem“ říká prof. Michal V. Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. v článku věnovaném klimatické konferenci v Paříži (COP 21), který otiskl časopis Sedmý proud.

Dva týdny intenzivního jednání zástupců z téměř 200 států nakonec přinesly poměrně ambiciózní cíle. Do konce století nesmíme připustit, aby průměrné oteplení planety oproti předindustriální době překročilo hranici 2 stupňů Celsia, nejlépe však ani 1,5 stupně Celsia. Co vše může dohodu zhatit? Jaké rozporuplné reakce dohoda vyvolala? V jakých ohledech bude mít pařížská dohoda hmatatelné důsledky? Také o tom se píše v časopise Sedmý proud na str. 7 – 10

Zdroj: Sedmý proud 1/2016

Města a obce v Česku se snaží adaptovat na změnu klimatu. Dávají to najevo i při Hodině Země

To, že klimatická změna a s ní související adaptační opatření jsou aktuálním tématem, dokumentuje článek „Města a obce v Česku se snaží adaptovat na změnu klimatu. Dávají to najevo i při Hodině Země“ publikovaný na webových stránkách České televize.
Článek se věnuje Soutěži o nejlepší adaptační opatření na změnu klimatu za rok 2015, ale také  Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, kterou v říjnu loňského roku schválila česká vláda.

V článku dostává prostor i projekt UrbanAdapt – Adaptace měst na změnu klimatu, jehož koordinátorem je CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., který pomáhá vybraným městům (Praha, Brno, Plzeň) s přípravou adaptačních strategií a s návrhem a vyhodnocením vhodných adaptačních opatření, třeba v oblasti protipovodňové ochrany, hospodaření s dešťovou vodou či omezení tzv. tepelných ostrovů.

Další aktivity CzechGlobe jsou prezentovány v části věnované informovanosti veřejnosti o klimatické změně. Právě do portfolia CzechGlobe patří i zvyšování povědomí široké veřejnosti o komplexnosti tématu klimatické změny. Ústředním projektem v tomto směru jsou webové stránky klimatickazmena.cz , na kterých je možné se  na pozadí Google mapy ČR seznámit s vývojem klimatické změny v letech 1981-2010 a s její předpokládanou dynamikou v horizontu let 2030, 2050, 2090. V článku o webových stránkách hovoří dr. Pavel Zahradníček.

Článek odkazuje rovněž na webový portál www.intersucho.cz , který se zaměřuje na monitorování aktuálního stavu sucha a zahrnuje i předpověď intenzity sucha na 10 dní dopředu spolu s dalšími mapami, které obsahují informace týkající se  nasycení půdy a dopadů na vegetaci.

Celý článek je ke stažení zde  

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz

NASA v únoru naměřila rekordní globální teploty

Letošní únor byl celosvětově o 1,35o C teplejší, než je průměrná teplota pro tento měsíc. Překonal tak všechny dosavadní rekordy. Je to další špatná zpráva, která hovoří o urychlování globálního oteplování.
K tématu se v rozhovoru pro Radio Slovensko v pořadu „K věci“ vyjádřil kolega dr. Alexander Ač.

Rozhovor je ke stažení  zde
Začátek rozhovoru ve 12:25 min.

Zdroj: https://slovensko.rtvs.sk

Klima se mění. Jak je na tom Česká republika?

V posledních letech se stále častěji mluví o globální změně klimatu, která se dotýká širokého spektra aktivit probíhajících na Zemi. Globální změna klimatu postihuje jak přírodní podmínky, tak i lidskou činnost a je nutné se na případné změny připravit a adaptovat. Mezi její hlavní klimatické projevy patří změna teplot vzduchu, rozložení srážek a nárůst počtu hydrometeorologických extrémů.

Všem těmto projevům se věnuje článek publikovaný v časopisu Pojistný obzor 1/2016 na stránkách 46 – 49.

Časopis je ke stažení zde.

Rozhovor s Michalem V. Markem

Změny, které zasahují celý svět, podle názorů některých odborníků viditelně zesilují, takže se v této souvislosti hovoří o „velkém zrychlení“.
Které změny jsou nejvýznamnější? Které ekosystémy jsou nejohroženější a jaká jsou rizika, že nenávratně zmizí? Jaká adaptační opatření na stále častější extrémní meteorologické jevy připadají v ČR v úvahu? Jak se změní zemědělská krajina? Odpovědi na tyto otázky jsou součástí rozhovoru, který prof. Michal V. Marek poskytl časopisu Ochrana přírody.

Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: Ochrana přírody 1/2016

Adaptační strategie měst na změnu klimatu (AB)

Česká i evropská města se stále více potýkají s důsledky globální změny klimatu. Častější extrémy počasí, jakými jsou přívalové deště, vlny veder a častější sucha s sebou přinášejí problémy, které ovlivňují kvalitu životního prostředí, zdraví lidí a působí i škody na majetku. Jak se na extrémy počasí připravit reaguje video Rozvoj strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách měst , které rovněž navrhuje a vyhodnocuje vhodná adaptační opatření ve vybraných urbánních oblastech – Praha, Brno, Plzeň – za podpory ekosystémově založených přístupů.

Celý článek publikovaný na stránkách Akademického bulletinu je ke stažení zde

Zdroj: http://abicko.avcr.cz

NEDEJ SE – Pár kroků od propasti

Další díl z cyklu Nedej se – dokument  Pár kroků od propasti, který vysílala ČT2  dne 31. 1. 2016, nás vrátil do Paříže na klimatický summit COP21. Dění v Paříži přímo sledovali také kolegové z CzechGlobe, kteří se v dokumentu stali glosátory pařížských jednání.

Dokument současně představil vybraná  pracoviště CzechGlobe, na nichž vědci zkoumají dopady globální změny. Dokument diváky zavedl na  ekosystémové stanice ve Štítné a v Třeboni, experimentální pracoviště v Domanínku a  na Bílém Kříži, do laboratoří v Brně i do letecké laboratoře dálkového průzkumu Země.

Dokument je ke stažení zde

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz

Klimatická bomba už tiká

Slovensko v roce 2050. Na jihu se pěstují fíky a kivi, v Pováží paprika, u Popradu kukuřice. Kdysi nedozírnými zásobami pitné vody se už dávno neplýtvá. Čtyři roční období se změnily na dvě. Vyprahlá krajina čeká na srážky, ale ty, když dorazí, přináší spíš zkázu. Sněhová pokrývka se pomalu stává raritou, na arktické teploty pod mínus dvacet vzpomínají už jen pamětníci. Fikce nebo brzká realita?

V článku ve slovenském deníku Pravda se Dr. Alexander Ač  vyjádřil k možným dopadům změny klimatu na Slovensku.

Celý článek je ke stažení na zde

Zdroj: http://pravda.sk

Už jsme si zavařili

V horizontu pouhých dvaceti let mohou být všechny české nížiny vystaveny stejnému počtu tropických dní jako dnes jižní Morava. V polovině století může být v létě půl druhého měsíce s teplotami přes 30 stupňů Celsia, říká profesor Miroslav Trnka z CzechGlobe v rozhovoru pro Literární noviny.

V rozhovoru profesor Trnka dále hovoří o portálu www.klimatickazmena.cz i o zpřístupnění dat, která bývají jen v odborných statích a nedostupných vědeckých časopisech na veřejném webu, ale také  o dohodě na pařížské konferenci COP21 a pacifickém jezulátku El Niňo.  Nevyhýbá se ani odpovědím na otázky do čeho se řítíme a co bychom měli považovat za zvlášť varovné …..

Celý rozhovor ke stažení na zde  

Zdroj: Literární noviny

O klimatické změně v pořadu Českého rozhlasu 2 „Kontakt Dvojky“

Co je to klimatická změna, co je to globální změna a jak spolu souvisí? Nejen o tom, ale také o způsobech modelování pravděpodobné budoucnosti, možných adaptacích, projektu CzechAdapt a dalších tématech spojených s klimatickou změnou hovořil
5. ledna 2016 v pořadu Kontakt Dvojky prof. Miroslav Trnka.

Záznam téměř hodinového rozhovoru je k dispozici zde

Zdroj: Český rozhlas 2 

Scénáře pro extrémní sucho

Ani déšť, ani sníh – za loňský rok chybí v průměru 140 litrů srážek na každý metr čtvereční. Hydrometeorologové spočítali, že spadlo o pětinu méně srážek, než je normál. Výhled předpovědi počasí nedává naději, že se v příštích měsících deficit srovná. Resorty zemědělství a životního prostředí připravují scénáře pro případ, že se sucho ještě prohloubí.

Jedním z odborníků, kteří se v reportáži Událostí ČT dne 2. 1. 2016 k tématu vyjádřili, byl i prof. Miroslav Trnka.

Mimo to byla intenzita sucha dokumentována prostřednictvím webového portálu www.intersucho.cz  (s uvedením zdroje)

Reportáž je ke stažení zde   2. 1. 2016,  12:15 – 14:46

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Michal Marek: Ladovské zimy se jen tak nevrátí

Svět může splnit závazky přijaté na klimatické konferenci v Paříži, ale jen pokud přestane spalovat uhlí. Snaha o šetrné chování k planetě by se pak měla stát součástí každodenního života lidí, myslí si ekolog a ředitel Centra výzkumu globální změny Akademie věd Michal Marek.

O tom, jaké jsou jeho názory nejen na dohodu přijatou na klimatické konferenci v Paříži a na schopnost  závazky vyplývající z dohody dodržet, ale také na to, jak se dívá na nové technologie jímání skleníkových plynů, jak by se měl chovat jednotlivec uvědomující si svoji zodpovědnost za planetu i co míní pojmem „fosil nula“  se dočtete v rozhovoru poskytnutém deníku E15.cz zde

Zdroj: www.e15.cz

Rok rekordního sucha. Mizí rybníky, zemědělci musí hledat odolnější rostliny.

Rok 2015 je oficiálně nejteplejším rokem zaznamenané historie, potvrdila světová meteorologická organizace. Kdo mohl, utíkal v letošním žhavém létě do hor nebo k vodě. Jenže její zásoby se leckde tenčily. Článek kromě horka a nedostatku deště zmiňuje i další příčiny nedostatku vodu, kterými jsou zásahy člověka do přírody a degradace půd.

Článek, který se věnuje problematice sucha z pohledu klimatologického i zemědělského odkazuje na  webový portál Intersucho a používá ilustrační fotografie s uvedením zdroje www.intersucho.cz

„Situaci v Česku již od srpna 2012 monitoruje webová stránka www.intersucho.cz , kterou provozují vědci převážně z centra CzechGlobe. Interaktivní mapa srovnává aktuální nasycení půd se stejným obdobím za posledních padesát let a pro konkrétní dny, okresy a kraje hodnotí závažnost situace.“

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: http://www.lidovky.cz

Vědci zmapovali změny klimatu

Hostem Studia 6 ČT 24 byl ve čtvrtek 14. 12. 2015 prof. Miroslav Trnka. Tématem rozhovoru byla webová aplikace www.klimatickazmena.cz , kterou tým projektu CzechAdapt spustil v minulých dnech. Webová aplikace popisuje pět modelových situací dopadu klimatických změn v ČR pro čtyři různá období.

S jakými důsledky klimatické změny jsme už teď v přímé konfrontaci? Jak se bude ČR adaptovat na změnu klimatu? Je současné tempo oteplování mnohem rychlejší než bylo kdykoliv v historii? Co svědčí pro to, že je současnou klimatickou změnu způsobuje člověk? Odpovědi na tyto otázky získáte v rozhovoru zde   ( 20:21 – 29:08 )

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Paříž oslavuje, planeta hoří

Na dva týdny se Paříž stala hlavním městem planety. Klimatická změna  aspoň v těchto dnech získala pozornost, kterou si zaslouží po celý rok. Očekávání před summitem byla velká. Mnozí politici a někteří významní akademici konečnou podobu klimatické dohody vítají jako zlomovou.

Postřehy Dr. Alexandra Ače a jeho kritický pohled na klimatickou dohodu z Paříže je ke stažení zde

Zdroj: http://pravda.sk

NEDEJ SE - Pochod za klimatickou spravedlnost

Jedním z mluvčích v pořadu Pochod za klimatickou spravedlnost, který vysílala ČT 2 v neděli 13. 12. 2015, byl i Dr. Jan Hollan z CzechGlobe. Ve svých vstupech v pořadu hovoří o tom, že vědci se klimatickou změnou zabývají již delší dobu, ale aktuálně se o tento problém zajímá i široká veřejnost – a to je jen dobře. Zmiňuje například  problém spalování fosilních paliv, oteplování oceánů a s tím související vymírání korálů i sucho, které bude mít na svědomí nedostatek potravin a s tím související migraci obyvatelstva z afrických zemí  i Blízkého východu.

„Je absurdní, když spousta lidí se snaží pracovat, vydělat co největší peníze a pak je všechny utratit, jo, o tom mluví encyklika. Příjmy, které lidé mají, logicky musí jít na změnu infrastruktury takovou, abychom nebyli závislí na fosilních palivech tolik, tolik a abychom je nahradili obnovitelnými zdroji, a to je technicky možné, ale vyžaduje to obrovské nasazení a velice to spěchá. Věda jasně ukazuje, že to možné je.“

Celý pořad je ke stažení na  zde

Zdroj: www.ceskatelevize.cz

Genderová rovnost v akademickém prostředí

Mezinárodní konference „Gender Mainstreaming in STEM and Global Change Sciences“, kterou hostila jihomoravská metropole, se stala jedním z plánovaných výstupů projektu EGERA (Effective Gender Equality Research and the Academia), financovaného 7. rámcovým programem Evropské unie. K tématu genderové rovnosti ji uspořádalo Centrum výzkumu globální změny AV ČR (CVGZ) ve dnech 14.–15. října 2015.

Více o konferenci, která se konala pod záštitou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše, je k dispozici  v článku  Akademického bulletinu - str. 20

Zdroj: http://abicko.avcr.cz

Michal V. Marek o konferenci v Paříži: Svět musí zavést environmentální hygienu. K dohodě nakonec dojde.

Účastníci klimatické konference v Paříži prozatím odložili dohodu na snížení emisí skleníkových plynů. Nejde ale o nic překvapivého, stejně tak je pravděpodobné, že dohoda nakonec na stole bude. Alespoň si to myslí ředitel Centra výzkumu globální změny Czechglobe Michal V. Marek, který se vrátil z konference v Paříži. „Předmět jednání konference je velmi závažný a komplikovaný, sám jsem neočekával, že by mohla skončit dohodou,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Helenou Šulcovou.

Celý rozhovor, který vysílal Český rozhlas Radiožurnál v pořadu „Dvacet minut“ dne 11. 12. 2015 je ke stažení zde

Zdroj: www.rozhlas.cz

Klimatická konference v Paříži

Hostem Studia ČT 24 byl v pátek 11. 12. 2015 profesor Michal Marek, který v přímém vstupu odpovídal na otázky související s právě probíhající Klimatickou konferencí v Paříži. Tématem rozhovoru byl především návrh nové dohody o snižování emisí skleníkových plynů, jehož předložení ohlásil francouzský ministr zahraničí na sobotní dopoledne (12. 12. 2015).

Jak se naplní naděje vkládané do Klimatické konference? Jak se optimistické vize promítnou do závěrečného návrhu dokumentu? Bude součástí tohoto dokumentu i způsob kontroly dodržování závazků a případné sankce?

Odpovědi na tyto otázky jsou k dispozici  zde

Zdroj: ČT 24

Dopady změny klimatu tématem ranního vysílání Českého rozhlasu Plus

Hostem ranního vysílání Českého rozhlasu Plus byl 10. prosince 2015 prof. M. Trnka. Tématem rozhovoru byla webová aplikace  www.klimatickazmena.cz , na jejímž zprovoznění pracoval tým projektu CzechAdapt téměř jeden rok  a vycházel při tom  z patnáctiletého výzkumu této problematiky.  V průběhu rozhovoru byly popsány informace, které webová aplikace poskytuje,  a představeny cíle této aplikace. Zdůrazněna při tom byla právě její regionalizace.

Celý rozhovor je ke stažení zde 10. 12. 2015, Ranní Plus 8:25:00 – 8:29:48 hod.

Hrozí nevratné změny, pokud se na snížení emisí nedohodneme, přestaneme situaci zvládat, říká Michal V. Marek

Přímo z centra dění v Paříži, kde se rozhoduje o přijetí dohody o snížení emise skleníkových plynů, poskytl ředitel Centra výzkumu globální změny AV ČR profesor Michal V. Marek rozhovor Martinovi Veselovskému pro DVTV ( Drtinová Veselovský TV )

Celý rozhovor, ve kterém mimo jiné vyjadřuje optimismus, že na klimatické konferenci k nějaké shodě dojde, je ke stažení  zde

Zdroj: http://video.aktualne.cz/dvtv/

Webová aplikace zpřístupní data o klimatické změně

V návaznosti na klimatický summit v Paříži (30.–11. 12. 2015) spustil vědecký tým projektu CzechAdapt koordinovaný Centrem výzkumu globální změny AV ČR v Brně (CzechGlobe) webovou aplikaci www.klimatickazmena.cz . Aplikace zpřístupní dostupné vědecké poznatky a data týkající se klimatické změny a jejich dopadů v České republice. Projekt „CzechAdapt – Systém pro výměnu informací o dopadech změny klimatu, zranitelnosti a adaptačních opatřeních na území ČR“ spojuje české vědecké týmy a partnery z univerzity v norském As v oblastech klimatologie, zemědělství, lesnictví a socio-ekonomie. Cílem vědecké spolupráce je připravit a předložit veřejnosti souhrnné informace popisující dopady změny klimatu v České republice, a to srozumitelným a atraktivním způsobem. Ten se nyní naplňuje zprovozněním zmíněného portálu.

Informuje na svém webu Akademický bulletin ve zprávě z 8. 12. 2015.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: http://abicko.avcr.cz

Tématu webové aplikace, která zpřístupňuje data o klimatické změně  dává prostor i Akademie věd ČR a EurActiv

V ČESKU VZNIKNE EVROPSKÉ CENTRUM PRO OCHRANU ORCHIDEJÍ

V Česku vznikne Evropské centrum pro ochranu orchidejí. Založili ho vědci ze 12 univerzit a akademických ústavů z devíti evropských zemí. Centrum, které bude sídlit v Českých Budějovicích, se bude snažit o to, aby druhy těchto vzácných rostlin neubývaly. Na zmenšující se počty orchidejí mají negativní vliv globální změny, zvětšující se zástavba a intenzivní zemědělství.

Centrum bude v ČR zastřešovat akademický ústav CzechGlobe a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, uvedl prof. Pavel Kindlmann z CzechGlobe.

Celý článek je ke stažení zde

Zdroj: http://ekolist.cz

Spravedlivé řešení klimatické změny už neexistuje

Je planeta Země stále tou „Blue Marble“ jak ji ve své poslední misi na Měsíc zvěčnila posádka Appolla 17 nebo už Země není tím místem jako v době pořízení záběru? Jak se planeta změnila a má nás tato změna znepokojovat? I na tyto otázky odpovídal v časopise Víkend dr. Alexander Ač z Centra výzkumu globální změny AV ČR.

Celý rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: http://zurnal.pravda.sk

Klimatická změna se nevyhne ani Česku, varují vědci z brněnského centra. Hrozí větší sucha a přemnožení kůrovců

  • V moderním českém centru se zkoumá, jaké bude mít dopady globální oteplování.
  • Přírodovědci, ale i sociologové nebo ekonomové vytvářejí modely budoucnosti i inovativní řešení a technologie, které pomohou adaptovat se na blížící se změnu klimatu.
  • Poskytli například i podklady pro zástupce České republiky, kteří vyrazili do Paříže na klimatickou konferenci, kde se jedná o tom, jak oteplení udržet do konce století pod hranicí dvou stupňů Celsia.

I o tom hovořil v rozhovoru pro Hospodářské noviny dr. Alexander Ač.

Celý rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: http://ihned.cz/

Změna klimatu potrápí Česko hlavně nedostatkem vody (EurActiv)

„Potenciální nedostatek vody je pro Českou republiku skutečně ten nejvíce alarmující problém. Osobně ho považuji za největší riziko klimatické změny,“ říká ředitel brněnského Centra výzkumu globální změny CzechGlobe prof. Michal V. Marek. Jaké změny lze v Česku v poslední době pozorovat a jak se na klimatické změny připravit?

Více se dozvíte v rozhovoru, který prof. Marek poskytl portálu EurActiv.cz. Rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: http://www.euractiv.cz

Rekordně teplý rok

Ke zprávě světové meteorologické organizace WMO podle které se průměrná teplota od ledna do října 2015 pohybuje tři čtvrtiny stupně nad průměrem z období let 1961 – 1990 a s tím souvisejícího odhadu klimatologů, že se bude jednat o nejteplejší rok v historii měření se v pořadu Radiožurnálu „Hlavní zprávy – rozhovory a komentáře“ dne 25.11. vyjádřil prof. Michal V. Marek.

Rozhovor je ke stažení zde ( 15:55 – 20:08)   

Zdroj: Český rozhlas – Radiožurnál

Česko-slovenská setkání rostlinných biologů

Zpravidla jednou za tři roky se koná česko-slovenská konference experimentální biologie rostlin. V pořadí již čtrnáctá, se letos mimořádně uskutečnila s ročním předstihem kvůli pořadatelství celoevropského sympozia „Plant Biology Europe EPSO/FESPB 2016 Congress“, které bude česká metropole hostit v červnu příštího roku.

Organizace 14. konference experimentální biologie rostlin (KEBR) se letos ujalo Centrum výzkumu globální změny AV ČR společně s Mendelovou a Masarykovou univerzitou v Brně. Garanty a patrony byly tradičně Česká společnost experimentální biologie rostlin (ČSEBR) a Fyziologická sekce Slovenské botanické společnosti (FS SBS).

Elektronická verze je k dispozici zde (str. 16)

Zdroj: http://abicko.avcr.cz

Klimatolog: V boji proti suchu jsme zaspali, hasíme jen důsledky

Opatření proti suchu se kvůli jeho dlouhodobé a plíživé podobě musejí vytvářet jiným způsobem než krizové scénáře u povodní. Přestože ministerstvo životního prostředí spolu s dalšími resorty letos připravilo strategii, jak se přizpůsobit změně klimatu, řeší problém pět minut po dvanácté. Řekl to v rozhovoru s ČTK bioklimatolog Miroslav Trnka. Prioritou by podle něj měla být připravenost na epizodu sucha, a ne až reakce na ni.

Článek ke stažení je zde

Zdroj: http://magazin.ceskenoviny.cz

Z agentury ČTK převzaly zprávu dne 14. 11. 2015:

Aktuálně.cz

Deník.cz

Právě dnes.cz

Monitor.cz

Přehledné zprávy.cz

Čtu si.info

Aktuální zprávy.cz

Zprávy Google

Dnes Pošta

Zprávy-24.cz

NextStories

Průzkum dopadů sucha na jižní Moravě bude pokračovat i v příštím roce

Rada Jihomoravského kraje 5. listopadu schválila partnerství Jihomoravského kraje v projektu Centra výzkumu globální změny Akademie věd České republiky na výzkum, monitoring a prevenci dopadů sucha. „Sucho je fenomén, který se v současnosti neřeší jen na krajské, ale také na národní úrovni. Jihomoravský kraj již v letošním roce podpořil projekt Akademie věd ČR, a co je podstatné, dohodli jsme se i na jeho pokračování v roce příštím,“ uvedl hejtman Michal Hašek.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: http://www.listyjm.cz

Kdy zavlažovat? Zemědělcům poradí Intersucho. Předpovídá sucho na 10 dní dopředu.

Kdy zasévat nebo zavlažovat. Každoroční otázky zemědělců, kteří po nesprávném rozhodnutí můžou přijít o úrodu a tím pádem i o zisk. Nicméně od listopadu jim pomáhá ve zvolení ideálního data nový portál Intersucho. Ten předpovídá sucho na deset dní. Aktuální stav půdy a vegetace propojili brněnští vědci se zahraničními kolegy totiž s předpovědí počasí.

Článek je ke stažení zde

Zdroj: http://brnensky.denik.cz

SUCHO V ČESKÝCH ZEMÍCH, MINULOST, PŘÍTOMNOST A BUDOUCNOST

SUCHO V ČESKÝCH ZEMÍCH, MINULOST, PŘÍTOMNOST A BUDOUCNOST

Dne 25. září 2015 byla v Centru výzkumu globální změny AVČR, v.v.i. slavnostně pokřtěna kniha „Sucho v českých zemích, minulost, přítomnost a budoucnost“.  Na zpracování rozsáhlé monografie se podílel kolektiv 45 autorů. Jde o nejpodrobnější práci věnovanou vývoji sucha ve střední Evropě. Ve svých komentářích ji zaznamenala i česká média.

Články jsou ke stažení:

České noviny      ( http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/vedci-cesko-proziva-jedno-z-nejsussich-obdobi-za-500-let/1262731 )

iDnes                    ( http://zpravy.idnes.cz/zazivame-jedno-z-nejsussich-obdobi-z-poslednich-500-let-ukazal-vyzkum-1gh-/domaci.aspx?c=A150925_154316_domaci_fer )  

Blesk                    ( http://pocasi.blesk.cz/clanek/zpravy-pocasi/345423/vyprahle-cesko-takova-krize-tu-nebyla-500-let-zjistili-vedci )

Týden                   ( http://www.tyden.cz/rubriky/veda/planeta-zeme/cesko-proziva-nejvetsi-sucho-za-poslednich-500-let_356964.html )

EuroZprávy         ( http://pocasi.eurozpravy.cz/pocasi-v-cr/132492-cesko-zaziva-jedno-z-nejsussich-obdobi-za-500-let-trend-bude-pokracovat/ )

E15                       ( http://zpravy.e15.cz/byznys/zemedelstvi/na-ceskem-uzemi-je-nejvetsi-sucho-za-500-let-tvrdi-vedci-1230824 )

Tiscali                   ( http://zpravy.tiscali.cz/cesko-proziva-nejhorsi-sucho-za-posledni-pulstoleti-a-bude-hur-varuji-vedci-266957 )

Když bude teplá zima, hrozí za rok katastrofální sucho

Česko má za sebou mimořádně suché léto. Pokud nastane mírná zima a poté bude málo pršet, může být sucho v roce 2016 skutečně katastrofální. V rozhovoru pro iDNES.cz to tvrdí bioklimatolog Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně a vědecký pracovník Centra výzkumu globální změny. Sucho podle něj může někdy trvat i několik let.

Celý rozhovor je ke stažení zde

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz

Dlouhotrvající vlna veder, rekordně vysoké teploty a s tím související sucho

Dlouhotrvající vlna veder, rekordně vysoké teploty a s tím související sucho …  To  jsou témata, kterým média v současnosti věnují hlavní pozornost a jsou náměty odborných i laických diskuzí.  Příležitost vyjádřit se k těmto tématům  měli i vědci z Centra výzkumu globální  změny AV ČR, v.v.i. v následujících pořadech:

Vlivem sucha a vysokých teplot na produkci potravin se věnovala reportáž  z Experimantální stanice v Domanínku v pořadu Události v regionech 7.8. 2015  K tématu se vyjádřili prof. Trnka a dr. Klem  Video   (9:35 – 11:24).

Jak dlouho bude Česko vysychat? Co můžeme udělat teď a co do budoucna? I tom se hovořilo Událostech komentářích 7.8. 2015 Hostem pořadu byl prof. Trnka     (video - Nejdelší vlna sucha v Česku? )

Hosty pořadu Ekofórum Českého rozhlasu 2 dne   9.8. 2015 věnovaného  projektu Intersucho  byli prof. Trnka a doc. Cudlín  Audio

Jak zmírnit vedro ve městech?

Jak zmírnit vedro ve městech? Nejen chytré materiály, ale pomohlo by i více  zeleně . I o tom dne 4. srpna 2015  v České televizi hovořil prof. Miroslav Trnka.

Rozhovor je ke shlédnutí zde (Jak zmírnit vedro ve městech).

CzechGlobe na výstavě EXPO 2015

V rámci 14-ti denní prezentace Jihomoravského kraje v českém národním pavilonu na světové výstavě EXPO 2015 v Miláně získalo prostor k prezentaci i CVGZ. S ohledem k letošnímu tématu výstavy „Potraviny pro planetu, energie pro život“ představilo výzkumné aktivity z oblasti fotosyntézy, která je základem veškeré potravinové produkce, a výzkum na využití potenciálu fotosyntézy řas. Prezentace ke shlédnutí zde

Topoly – energetická budoucnost Bystřice nad Pernštejnem?

Námětem reportáže pořadu ČT Události v regionech zde dne 28.8. 2014 je snaha o využití výsledků výzkumu pracovníků CVGZ městskou kotelnou v Bystřici nad Pernštejnem. CVGZ tady má pokusnou plantáž rychlerostoucích topolů, na kterých mimo rychlosti přírůstu dřeva sleduje i to, jak topoly spotřebovávají, či naopak zadržují vodu v krajině. Město Bystřice nad Pernštejnem, jehož kotelna topí výhradně biomasou, vidí v efektivním pěstování topolů svoji energetickou budoucnost. Reportáž ke stažení zde.

News content

Ohlasy na výsledky studie uveřejněné v časopise Nature Climate Change

Webový portál Ministerstva zemědělství eAGRI.cz a týdeník Zemědělec (č.35/2014 ze dne 25.8.2014) se při výčtu aktuálních úspěchů českého zemědělského výzkumu vracejí ke studii vědců z CVGZ, kteří publikovali výsledky studie zaměřené na souvislost výskytu významných meteorologických extrémů a výnosu polních plodin s následnými informacemi pro pěstitelské adaptační strategie. Články se stažení na: eAGRI a  Zemědělec-35-2014.pdf (275,3 KB)

Může člověk změnit planetu? Věřím v lidský rozum.

To říká v rozhovoru, který zveřejnila MF Dnes v příloze pro Brno a jižní Moravu dne 19.5.2014, ředitel CVGZ prof. Michal Marek. Téma rozhovoru se věnuje aktivitám nedávno otevřeného výzkumného centra CzechGlobe a vrací se i k osobním vzpomínkám prof. Marka na to, jaké byly začátky výzkumu globální změny v této instituci. Rozhovor ke stažení na:  MFDNES_19-05-2014 (1,6 MB)  a iDnes_20-05-2014

Drsné vyhlídky. Na jihu Moravy může být sucho jako ve Středomoří.

Zpravodajský server iDNES.cz oslovil  v souvislosti s přetrvávajícím suchem i klimatology z Mendelovy univerzity a CVGZ, kteří se problematikou sucha zabývají v projektu InterSucho. Z jejich výsledků vyplývá, že současná sucha mohou být běžná a na jižní Moravě může být sucho jako ve středomoří. To výrazně ovlivní i pěstování zemědělských plodin. Z hlediska sucha patří Jižní Morava k nejohroženějším oblastem České republiky. Článek ke stažení zde

Paměť krále Šumavy

Týdeník Respekt zveřejnil článek „Paměť krále Šumavy“, který je věnován výsledkům šestiletého výzkumu Pavla Šustra z CVGZ mapujícího život jelenů v národním parku Šumava. Ačkoliv studie byla původně zaměřena na sledování denních rytmů zvířat a vztahů mezi jeleny a laněmi, což bylo sledováno pomocí obojků s GPS a vysílačkou, přinesla i překvapivé zjištění o tom, že jeleni si zachovali v paměti existenci železné opony a její bývalou linii odmítají i nadále překračovat. Toto chování se neomezuje jen na generace zvířat, které dráty ještě zažily, ale vztahuje se i na nově narozená mláďata. Celý článek ke stažení zde: Respekt (2,1 MB)

Dr. Pavel Šustr je rovněž autorem monografie „Jelenovití na Šumavě“, která výsledky tohoto výzkumu shrnuje. Více zde.

Výsledky projektu Interklim na iDnes.cz

Zpravodajský server iDnes.cz zveřejnil výsledky česko-saského projektu Interklim, jehož řešitelem je za českou stranu CVGZ. Vědci na základě mapování počasí v severočeském pohraničí v letech 1961 až 2010 zhodnotili minulá období a zároveň se snaží odhadnout vývoj počasí do roku 2100. Výsledky poslouží zemědělcům, lesníkům, vodohospodářům i podnikatelům v oblasti cestovního ruchu. Celý článek ke stažení zde.

Ekonomické dopady péče o NP Šumava – zveřejnění výsledků studie

Na tiskové konferenci v Praze 20. ledna 2014 byly zveřejněny výsledky mezinárodní studie zaměřené na ekonomické dopady péče o NP Šumava, kterou vypracovala britská konzultační firma EFTEC . Ze studie vyplývá, že pro NP Šumava je ekonomicky výhodné rozšíření divočiny.Na vypracování studie se významně podíleli i pracovníci CVGZ. Reportáž z TK ke stažení zde

Pršet bude méně. Hrozí nedostatek vody, říká bioklimatolog.

V souvislosti s nadcházející konferencí „Vodní toky a plochy v ČR“ se k očekávanému vývoji klimatu ve střední Evropě a jeho důsledkům pro českou krajinu pro Lidové noviny vyjádřil Miroslav Trnka z CVGZ. Více zde: http://www.lidovky.cz/bioklimatolog-pro-cechy-uz-nebude-voda-dostupna-jako-driv-pm8-/veda.aspx?c=A130903_153453_ln_veda_pef

Michal Marek v pořadu „Dvacet minut Radiožurnálu“

Hostem Martina Veselovského v pořadu „Dvacet minut Radiožurnálu“ byl ředitel CVGZ Michal Marek. Téma pořadu bylo věnováno výsledkům nejnovějších studií prokazujících meziroční úbytek arktického ledu o 20% a předpovědím, že do 5-ti let může dojít k úplnému odlednění severního pólu. Profesor Marek hovořil o možný příčinách současného stavu a o tom, co by naplnění těchto předpovědí mohlo znamenat pro život na Zemi.

Záznam pořadu najdete na adrese http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2729385